Zajímavosti

07.01.2018 15:07

Vít Fučík zvaný Kudlička

(jjk), Letectví + kosmonautika ´73 Výběr Vít Fučík zvaný Kudlička

Možná si kdo vzpomene, že kdysi jako příloha časopisu Letectví + kosmonautika vycházely přílohy a tu buď pod názvem „Výběr“ a nebo „Speciál“. Také už jsme občas z nich něco pro pamětníky vybrali jako například článek Letecká pohádka a Stíhačkou proti balónům z roku 1973, nebo Večerníček pro plachtaře z roku 1981. A také jsem se vloni v září zmínili o některých událostech z dřevních dob aviatiky například Fatální chyba starosty Rehna…. A také byla řeč i o ústeckém experimentátorovi Konradu Puschnerovi viz. Divadélko Zelená Husa má čest předvést: Puschnerův sborník. Bylo by tedy na místě připomenout i člověka, který snad podle některých pramenů rovněž jako Puschner zkoušel létat. Sice se přesně neví, zda se mu to opravdu podařilo, v tom se prameny rozcházejí, ale věřme, že i na tom něco pravdy být může. A právě Výběr časopisu Letectví + kosmonautika z roku 1973, tedy před čtyřiceti pěti lety, zmínku o Vítu Fučíkovi, zvaném Kudlička, přinesl.

 
Vít Fučík zvaný Kudlička žil v letech 1719 – 1804 v jižních Čechách a hovoří se o něm v materiálech Městského muzea a galerie Vodňany a již ve zmíněném Výběr časopisu Letectví + kosmonautika 1973. Článek o Vítu Fučíkovi napsal nedávno zesnulý známý letecký publicista Jan F. Šára a i kvůli připomenutí tohoto skvělého leteckého novináře stojí tento materiál za připomenutí…  
(jjk)
 
Létal Vít Fučík zvaný Kudlička?
 
Letectví + kosmonautika ´73 Výběr, J.F.Šára
 
V místech, kde prožíval Švejk svou pověstnou budějovickou anabazi, konkrétně tam, kde jeho nohy mířily nešťastnou náhodou místo od Protivína na jih k Budějovicům k severu k Písku, v okolí Vodňan, to je samý rybník, rybníček a bažina. Zde měl podle legendy předstihnout v druhé polovině osmnáctého století Čech Fučík vulgo Kudlička v aviatickém měření o dvacet let Francouze Montgolfiery a o sto padesát roků první konstruktéry letadel těžších vzduchu. Je to opravdu jen legenda?!
Nejsme sami, kdo si tuto otázku klademe. Generace leteckých fandů sice přijaly Kudličku už dávno mezi sebe, Vítem Fučíkem začíná obvykle popis naší letecké historie, ale právě historici neřekli své konečné slovo. To proto, že přes dosavadní pátrání se nepodařilo najít důkazy, které by legendu změnily ve skutečnost - ale také nic, co by ji definitivně popřelo. Nemalou roli však bude hráti fakt, že toho pátrání na skutečně fundované bázi asi nebylo. příliš mnoho. Jak se zdá, nejčileji si V této otázce vedli těsně po vzniku samostatné ČSR, což je ostatně vzhledem k období plnému snahy po „naplnění“ české a slovenské historie pochopitelné.
Tak už v roce 1919 se ve vánočním čísle ‚Nového času“ dočítáme, že Vít Fučík žil na samotě Klus zvané dle stejnojmenného lesa na bývalém panství zdibějickém u Radomilic. Sám od sebe naučil se truhlářství a řezbářství, a poněvadž již jako malý pasák na pastvě ustavičně kudličkou různé drobnosti vyřezával, přezdili mu Vít Kudlička a jinak než Kudlička ho nikdo nenazval. Byla to vtipná hlava. Celý boží den hlídal stádo a přemýšlel o všem, co viděl. Nejvíce ho upoutali ptáci létající nad pastvinami a lesy. Znal je všechny moc dobře dle hlasu i dle letu a často zatoužil býti ptákem, moci se vznésti do výše a letěti daleko, daleko do neznámého světa . . . Vít počal vyřezávati, skládati a sestavovati, ale nedařilo se mu to. Také se sám vyučil truhlářem, řezbářem a již jako dospělý muž jal se uskutečňovati plán svých mladých snů. Zhotovil si křídla, přivázal je na sebe a vylezl na střechu své chalupy. Pak křídla roztáhl a pustil se do povětří. Jak pověst vypravuje, skutečně prý také letěl. Když však letěl přes strpský rybník, nemohl prý vystačiti s dechem a musil se spustiti na zem nad okrajem rybníka, aby se neutopil.
Tato zpráva nebyla jistě první a jediná - už v 19. století popisují „Zábavy myslivecké“ příhodu o Kudličkovi. Tento bystrý samouk se prý dožil značného věku, ale v aviatice přes své první pokusy nepokročil. Snad za lepších poměrů mohl prospěti lidstvu svojí vlohou a státi se ozdobou českého jména, leč ve své venkovské samotě a bídě marně luštil problémy letadel. Pohřben byl na Bílé Hůrce, vesnici východně od Vodňan, kam samota Klus, na které žil, byla přifařena.
Po novinářích se chopil „případu Kudlička“ kapitán letectva, inženýr Antonín Mašek, a to spíše náhodou než cílevědomě: v létě 1920 byl na dovolené v Týně nad Vltavou. leccos tam o Fučíkovi slyšel - a tak se dal do pátrání. Navštívil vesnici Strpy (dnešní Strpí?) v bývalém vodňanském okrese a zjistil, že samota Klus skutečně existuje, že se nalézá na pravé straně trati dráhy z Plzně do Budějovic a že podle jeho odhadů podnikl Vít Fučík v létech 1760 až 1770 asi čtyři lety do Vodňan, které jsou vzdáleny od samoty vzdušnou čarou cca dvě a půl hodiny, a jeden let do Písku. Inženýr Mašek navštívil a vyzpovídal řadu občanů v okolí Vodňan, až se od hostinského Josefa Straky ze Strp dozvěděl: „Můj pradědeček, který se jmenoval Fučík a jehož jsem já potomkem z páté generace, dle sdělení, které se zachovává v naší rodině, vskutku létal. Jeho letadlo pozůstávalo z mohutných plechových křídel, která spojena byla se zvláštním oblekem, jenž byl pošit celý velkými měchýři. Křídla uváděl v pohyb rukama. Aparát měl mimo to z měchů utvořené jakési ptačí tělo. Můj předek podnikal vzlety buď z rybniční hrázky, která od stavení ve vzdálenosti 50 kroků se nalézá, aneb z mohutné sosny k tomu účelu upravené a též nedaleko stavení stojící. Létal obyčejně do Vodňan na trhy (pověst praví, že třikrát) a jednou letěl na trh do Písku. kam však nedoletěl, a byl nucen snésti se u vesnice Selibova. od Písku asi více než hodinu vzdálené. Při posledním svém letu do Vodňan byl ve vzduchu překvapen větrnou bouří, která srazila jej na hráz rybníka Černoháje. kde upadl na veliký hrázní kámen a těžce se poranil na prsou (pravděpodobně zlomenina kostí). Následkem tohoto poranění můj předek také po delší době churavosti zemřel. Jeho zeť na objednávku Schwarzenberských úředníků měl zhotoviti letadlo nové a s tímto podniknouti měl syn jednoho z těchto nový vzlet, kterému byli přítomni mimo úředníky panské i nějací profesoři (z Prahy). Po letu asi 400 kroků prý se aparát zřítil a rozbil. Na zakročení vůkolního lidu a tamní duchovní správy bylo od dalších letů a konstruování letadel upuštěno. ježto prý se lidem nehodí, aby se chtěli rovnati Bohu. Dotyčný Vít Fučík měl při třetím svém vzletu do Vodňan přistáti tamtéž v okně tamní židovské synagogy, což vzbudilo mezi právě přítomnými Izraelity ohromný rozruch a názor, že přiletěl Mesiáš. Po prohlášení se Fučíkově byl jimi bohatě obdarován, takže od té doby po celém okolí měl přezdívku zlatý ptáček.“
A závěr inženýra Antonína Maška?..... Dle mého názoru jest možno. že dotyčný Fučík při letadle tak zkonstruovaném, jak se uvádí, létal. Vůkolní krajina kolem samoty Klusu jest silně rybničnatá a bažinatá, takže všude uniká bahenní plyn ze země, který jest nepatrně těžší vodíku. Pak-li Fučík použil měchýřů naplněných bahenním plynem, jest dosti pravděpodobno, že pomocí tohoto primitivního zařízení zlehčil svoji váhu (vážil prý asi 60 kg) a mohl za příznivého větru vzlétnouti. V tamní krajině vanou většinou větry západo-východní; místo, odkud Fučík létal, leží také vskutku na východ od jeho samoty. Mimo to nikdo se nepamatuje, že by dotyčný letěl směrem opačným. On asi letěl tak daleko. dokud mu plyn z měchýřů nevyprchal...
Co k tomu dodat? Že se „případem Fučík“ zabýval koncem dvacátých let tohoto století i Václav Rypl, jehož další pátrání však nepřineslo žádné pozitivní výsledky. V jeho knížce „Z dějin naší vzduchoplavby“ však najdeme zajímavou zprávu, kterou poskytl vzduchoplaveckému oddělení ministerstva národní obrany v Praze učitel Haštal Mostecký. Je to opis svědectví ředitele vodňanských škol Josefa Pytlíka: „Má žena Aloisie Pytlíková, rozená Skalická. mi sděluje, že její praděd Jan Skalický, jenž byl vodňanským purkmistrem od roku 1823 až do roku 1837, jí (dětem) vypravoval, že jakýsi švec ze Strpy rybník strpský přelétával křídly, samým jím vyhotovenými, že k tomuto letu z města Vodňan velké množství lidí přihlíželo a že při posledním letu spadl do rybníka a utopil se.“
A dál už nic. Snad jen to, že Fučík byl všestranně dovedným mechanikem, že zmínky o něm najdeme vedle regionálních archívů i v pražské universitní knihovně - a že se už asi těžko dozvíme, zda Fučík-Kudlička opravdu v osmnáctém století létal či ne. I když ..není šprochu. aby na něm nebylo pravdy trochu“…
 
A pro pořádek lze vybrat i tři zmínky o Vítu Fučíkovi, tak jak jsou k nalezení v materiálech Městského muzea a galerie Vodňany.
 
 
Vít Fučík - Kudlička
 
Legenda o ptačím muži
 
Jméno „prvního českého aviatika“ Víta Fučíka (1719 - 1804), který žil v hájovně na samotě Klůs (obec Strpí) nedaleko Vodňan je velmi známé mezi leteckými příznivci. Poprvé se v časopise o něm objevila zmínka v roce 1861 a od té doby se objevují články v různých novinách a kalendářích. Příběh inspiroval několik spisovatelů a legenda o muži létajícím přibližně v letech 1760 - 90 se stala předlohou i pro dětský televizní film. Profesionální i amatérští regionální historikové se snažili dokázat pravdivost tvrzení, že úspěšné letecké pokusy V. Fučíka časově předběhly vypuštění balónu bří Montgolfierů v roce 1783. Ministerstvo národní obrany Československa ve 20. letech 20. století společně s Historickým ústavem vojenským provedlo šetření ve vodňanském i třeboňském archivu. Byly též sepsány vzpomínky občanů z Vodňan a okolí na vypravování prarodičů. Muž toho jména v určený čas a na určeném místě skutečně žil, ale naplnění snu o prvním vzletu člověka se nepotvrdilo přímými doklady. Je to však důkaz, že V. Fučík nelétal?
 
Text nejstarší zatím zjištěné tiskové zprávy o Vítu Fučíkovi
 
Křídlo ptačí Můj otec, Václav Špatný, 85 let stár, v Skočicích u Vodňan bydlící, mně vypravoval, že žil před mnoha lety na samotě „Klůs“, od blízkého lesa Klůs tak nazvané, na bývalém panství Libějickém člověk, jménem Vít Fučík, kterého okolní lid „Kudličkou“ jmenoval. Sám od sebe se naučil truhlářství a řezbářství, a poněvadž se již co mladý pasák ustavičně řezáním kudličkou na pastvě zanášel, byl nazván „Kudličkou“. Byv již asi 50 let stár, zhotovil si křídla, přivázal je na sebe a vylezl na střechu své chalupy. Pak roztáhnul křídla, pustil se do povětří, lítal a když letěl přes rybník, nemohl již vydržeti dýchati, musel se tehdy nad okrajkem rybníka na zem spustiti, aby se v rybníce neutopil. Pohřben jest na Bílé Hůrce v okresu Budějovickém. Snažně žádám, aby mně někdo z tamního okolí podal životopis dotčeného výtečného samouka. Vydavatel. Zábavy myslivecké, 1861, s. 21 -22. (Vydané od Františka Špatného, Svazeček V., V Praze. Tisk a papír Karla Bellmanna. 1861. Vydavatel bydlí na Smíchově v č. p. 216)
 
Předvolání Víta Fučíka k hrdelnímu soudu do Písku
 
Velešlechetní, ctihodní a učení, obzvláště milí páni a přátelé! Poněvadž veleslavná Královská apelační komora dne 18. min. m. července nalezla a dnešního dne na vědomost dala, že skrze zavedené vyšetřování spoluúčasti na modlitbách ku Sv. Koruně či Krištofovi dílem obžalovaní a dílem zjištění spoluviníci, jmenovitě: Josef Riedl a Jiří Kozlík z Vodňan, neméně Josef Štika, Vojtěch Krump a Vít Fučík z panství Libějovice, k hrdelnímu soudu ve zdejším král. městě Písku opětovně mají býti dodáni, aby u něj mohli býti dále souzeni. Nechť magistrát neopomene tyto osoby 17. t. m. časně ráno zcela jistě sem dopraviti a tyto zdejšímu již zpravenému hrdelnímu soudu předati. Dáno na Prácheňském krajském úřadu v Písku dne 12. srpna 1780. Ustanovený král. hejtman Prácheňského kraje Lorenz von Gamsenberg.
 
(jjk), Letectví + kosmonautika ´73 Výběr (J.F.Šára),
Městské muzeum a galerie Vodňany, www.muzeumvodnany.cz
 
 
 

 

 

Menu

Z fotogalerie

GGP GGP

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama