Zajímavosti

06.07.2017 21:19

Ředitel jihočeských strojíren, který se proslavil v Boleslavi

text, foto: (jjk) Ředitel jihočeských strojíren, který se proslavil v Boleslavi
Všeuměl, který končil kariéru jako ředitel strojíren v Sezimově Ústí, narodil se nedaleko Přerova, se ale proslavil hlavně v Mladé Boleslavi. I když jeho jméno zapadlo a v historii létání a české aviatiky se hlavně hovořilo o Janu Kašparovi a případně Evženu Čihákovi, patří neodmyslitelně k naší vzduchoplavecké historii. Nu ano, 6.července roku 2017 by se Metoděj Vlach, který vyrobil historicky první letoun ryze české konstrukce, by se dožil sto třicátých narozenin…  
Když se v osmdesátých letech devatenáctého století v Říkovicích u Přerova narodil český průkopník letectví Metoděj Vlach, byly mezi Henčlovem a Bochoří ještě husté lesy. A je trochu paradoxní, že se v aviatice proslavil úplně někde jinde, než v místech, kde posléze také vzniklo letiště, které dnes známe jako Přerov – Bochoř. A i vlastně vrchol a závěr kariéry prožil Metoděj Vlach nedaleko letiště. Pro změnu nedaleko letiště Tábor – Čápův dvůr, protože byl ředitelem Moravských akciových strojíren (MAS) Sezimovo Ústí. A v Sezimově Ústí také v roce 1952 i zemřel. Ovšem s aviatikou je spjat s Mladou Boleslaví, kde také létal a postavil svá letadla, ačkoli už se v pozdějším věku letectví nijak moc, tedy vlastně vůbec, nevěnoval…
Metoděj Vlach se narodil nedaleko Přerova v obci Říkovice 6. července 1887. Po Obecné škole navštěvoval Měšťanskou školu v Hulíně (1899–1902) a Průmyslovou školu v Přerově (1902-1904), a následně nastoupil jako montér v „lokomotivce“ v Kopřivnici, ale v roce 1905 už  pracoval v Mariboru, od roku 1907 ve Štýrském Hradci a od roku 1908 u firmy Laurin & Klement v Mladé Boleslavi…
Tam byl Metoděj Vlach byl mechanikem automobilového závodníka a šéfkonstruktéra firmy Laurin & Klement Otto Hieronyma, který kromě automobilismu holdoval i létání a pořídil sobě originální letoun Blériot a do něj namontoval vlastní motor Hiero, kterýžto se posléze i vyráběl seriově ve vídeňské firmě Warchalowski a také v Karlíně firmou Breitfeld-Daněk (tato společnost se posléze stala součástí ČKD - Českomoravská Kolben Daněk). Mimochodem Adolf Warchalowski byl majitelem prvního rakouského pilotního průkazu a tehdejším držitelem světového rekordu s letounem Farman - Warchalowski "Vindobona" ze dne 30. listopadu 1911, kdy se třemi cestujícími na palubě letět 45 minut 46 sekund. A kromě Otto Hieronyma, který se proslavil později hojně rozšířenými zmíněnými motory Hiero, které se montovaly i do letounů Aero A-14/15 a Letov Š-1 a Š-5, v Mladé Boleslavi létali i Jan Kašpar a Eugen Čihák. K nim se tedy připojuje i Metoděj Vlach především tím, že v roce 1912 (letoun byl vlastně jeho třetí, protože s pokusy začal v roce 1908) uvedl na české nebe první letoun čistě domácí konstrukce, tedy konstrukce jeho vlastní s motorem Laurin & Klement. Tato automobilka později vyráběla i licenčně další typy leteckých motorů jako například Lorraine – Ditrich, nebo Hispano - Suiza.
Metoděj Vlach v Mladé Boleslavi se zdržel déle. První stroj, který byl dvouplošníkem  postavil v roce 1909, ale nelétal a tak byl v roce 1910 vybaven silnějším motorem. Město Mladá Boleslav postavilo v Bezděčíně Vlachovi dřevěný hangár, aby mohl sestavovat své letouny. Ostatně dnes v těch místech stojí Vlachův pomník. Druhý letoun postavil Metoděj Vlach v roce 1910. A tento letoun už byl vybaven motorem Laurin & Klement typ L (38 hp). Ale s tímto letounem se mu podařilo jen několik poskoků. O rok později, v roce 1911 postavil třetí letoun, rovněž s motorem L&K (38 hp), se kterým se mu už podařilo popolétnout zhruba od třiceti do padesáti metrů. V roce 1911 ovšem začal stavět své čtvrté letadlo, které dokončil v polovině roku 1912. A jednalo (a jedná se) o první čistě českou konstrukci se vším všudy, včetně motoru. Letoun konstrukce Metoděje Vlacha byl vyroben v Mladé Boleslavi, z původních materiálů a i s mladoboleslavským motorem Laurin & Klement. Tento středoplošník byl ovládán nakrucováním konců křídel a směrovým a výškovým kormidlem. Letoun byl řízen volantem a nožní pákou na podlaze, a stejně je dnes řízena i replika tohoto stroje. Rozpětí tohoto stroje je 10,5 metru a délka 9,5 metru.
Poprvé Metoděj Vlach tento letoun dostal do vzduchu 8. listopadu 1912 (bude to tedy letos sto pět let) a létal s ním až do roku 1914, tedy do začátku Velké války, respektive l.světové války, kdy byl vydán zákaz létání.
Bohužel Metoděj Vlach letoun nikam neschoval, neuskladnil, ale rozebral a spálil. Ostatně se jednalo o dřevo a plátno. Jen motor vrátil firmě Laurin & Klement.
Po válce se už Metoděj Vlach k létání nevrátil, v roce 1922 podnikal v menší továrně na hospodářské stroje, ale nebyl úspěšný a tak v roce 1924 nastoupil u firmy Wawerka v Lipníku nad Bečvou, kde se zabýval výrobou soustruhu s rychlostní skříní a vlastním elektromotorem (což byl jeho vlastní nápad). Tady se ovšem tento všeuměl nezdržel a odešel do Orlové, kde pro změnu vymýšlel a vylepšoval cementářské stroje, aby v roce 1933 zakotvil u firmy Baťa ve Zlíně jako konstruktér. Ale i když ve Zlíně byl relativně blízko svého rodiště, ani zde se nezdržel, protože v roce 1939 Jan Antonín Baťa založil strojírny v Sezimově Ústí. A Metoděj Vlach se v roce 1941 stal ředitelem Moravských akciových strojíren (nyní známých jako MAS) Sezimovo Ústí.
…a právě 8. února 1952 v Sezimově Ústí i Metoděj Vlach dožil.
 
Ale protože se za tohoto leteckého průkopníka, ale i technického talentu a všeuměla, poněkud pozapomnělo, jeho potomci pečlivě všechno schovávali a archívovali a v roce 2001 rodina všechny dokumenty poskytla nově založenému Nadačnímu fondu letadlo Metoděje Vlacha. Díky tomu se tak také podařilo i tento letoun, ač v replice znovu vyrobit, A opět mladoboleslavská automobilová továrna poskytla vhodný motor. Tentokrát to bylo ovšem motor Škoda Favorit 1,4. A v roce 2002 se podařilo Vlachův letoun dostat do vzduchu a ten tak od té doby úspěšně létá. A jak bylo řečeno pomník Metoděje Vlacha stojí v místě, kde stál jeho původní hangár a od roku 2015 je jen několik metrů vedle v provozu i živé, interaktivní letecké muzeum pojmenované po tomto významném průkopníkovi letectví (stavba Leteckého muzea Metoděje Vlacha získala m.j. titul Stavba roku 2014 viz. Muzeum v Mladé Boleslavi stavbou roku), který ovšem svůj technický talent ukázal během svého života i v jiných strojírenských oborech mimo letectví….
A další zmínky o Metoději Vlachovi, jak v souvislosti s muzeem, tak i přerovským letištěm, tedy spíš Přerovem viz. Metoděj Vlach a jeho druzi konečně pod střechou (Možná byl kmotrem Metod Vlach a vzducholoď Italia)
text, foto: (jjk)
Zdroj: Nadační fond letadlo Metoděje Vlacha
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama