Zajímavosti

01.05.2011 18:09

Paragáni v mixéru….

text, foto: (jjk), foto: J.K. Paragáni v mixéru….

…kdokoli neobeznámený s během věcí musel mít v poslední době pocit, že v Letňanech vyrůstá ze země nějaká podivná budova připomínající podle tří zvláštních věžovitých tubusů spíš komplex na výrobu elektrické energie než cokoli jiného. A kdo by nahlédl do nitra této zvláštní budovy, z větší vzdálenosti bude mít pocit, že vidí jen takovou skleněnou rouru, ve které se jako v mixéru něco mihotá…při bližším pohledu, ale návštěvník zjistí, že tou věcí uvnitř mixéru není starý hadr zapomenutý uklízečkou, ale parašutista, který se tu vznáší v proudu vzduchu a nebo trénuje všelijaké akrobatické figury a připomíná i tak trochu kosmonauta v trenažéru… Ačkoli stavba, kterou realizovala Strojírna Litvínov evokuje zvenku pocit pohledu na elektrárnu, nebo podobný energetický objekt, jedná se o velmi sofistikovanou stavbu vertikálního větrného tunelu, neboli Skydive areny, která na prvního máje 1. května 2011 zahájila svůj provoz…

 
…a stala se tak některými svými parametry největším zařízením tohoto typu na světě. A to proto, že jako jediný na světě má skleněný tubus o průměru 4,3 metru a výšku čtrnáct metrů. Vertikální větrné, nebo také aerodynamické tunely v současné době využívají převážně parašutisté ke svému výcviku, ale i vojenští piloti a zmínění kosmonauti a astronauti. Ostatně první experimenty s aerodynamickým tunelem se datují rokem 1943 konaly se na americké letecké základně Wright-Patterson Air Force Base nedaleko Daytonu v Ohiu. A i tam právě se o první let člověka ve svislém aerodynamickém tunelu postaral Jack Tiffany v roce 1964. Kromě vojenských účelů se postupem let a i díky možnostem moderních technologií podařilo přiblížit i rekreačním parašutistům a využívat i komerčně. Firmou, která vyvinula první vertikální aerodynamický tunel pro rekreační účely byla kanadská společnost Aerodium (www.aerodium-technologies.com) z Quebecu v roce 1979 a nazvala ho "Levitationarium". Už v roce 1982 se autorovi této koncepce ve firmě Aerodium Jeanu St.Germainovi podařilo ve Spojených státech amerických realizovat první dva ryze komerční větrné tunely v Las Pegas a v Pigeon Forge. Laické publikum mohlo, ale například vidět parašutistu plachtícího v silném proudu vzduchu na závěrečném ceremoniálu Zimní olympijských her v Turíně v roce 2006 a ti v rámci expozice Expo 2010 v Šanghaji.
Při výrobě větrných tunelů se používají dvě koncepce. A to buď v uzavřeném tubusu proudí vítr jako ve vysavači, tedy, že je vzduch nasáván nad parašutistou a je vsakován směrem ke stropu. Běžnější však je, a také i přirozenější, že vzduch je hnán do tubusu tím správným směrem lépe simulujícím pád parašutisty z letadla směrem k zemi. Také existují jakoby atrakce „kapesní“ mobilní větrné tunely, tedy v základně je umístěná vrtule (turbína krytá mříží) a ta žene vzduch směrem vzhůru a v tom proudu vzduchu se motá všelijak nějaký člověk. Tyto „kapesní tunýlky“, ale jsou opravdu spíš pouťovými atrakcemi, než profesionálním zařízením. Těmi profesionálními jsou mnohem mohutnější a sofistikovanější stavby pro profesionální a vojenské výcvikové účely, nebo pro „vnitřní“ parašutismus skydiving. A k tomu profesionálnímu zařízení právě patří čerstvě otevřená Skydive arena v pražských Letňanech, kterou vybudovala Strojírna Litvínov Tomáše Maršíka, který byl vlastně iniciátorem celé této akce. Jak ostatně k tomu podotýká jeden ze dvou šéfů provozovatele tunelu společnosti Sport Flight Jan „Gejza“ Klapka „Pan Tomáš Maršík, který je investorem arény byl jednou na výletě v Anglii a tam uviděl tuto atrakci a tak pojal nápad něco takového postavit také někde v Praze. Mne kontaktoval jako člověka znalého fungování tunelů různě ve světě a tak začala i naše vzájemná spolupráce…“ a pak už jen stačilo, aby druhý z šéfů Sport Flight Juraj Sonlajtner architektonicky projekt připravil, litvínovští strojaři domeček postavili, dva zahraniční profesionální parašutisté (Španěl Alberto Fuertesa a Angličan Brendan O'Rafferty) zaškolili personál a zahájil provoz. No ono to samozřejmě tak jednoduché nebylo a výstavba probíhala poměrně dost dlouhou dobu, asi tak jakoby se stavěla ta v úvodu zmíněná elektrárna. Vždyť také celková investice je devítimístné číslo a podobně jako v té elektrárně vše musí na milimetr přesně sedět, aby nedošlo k žádnému zádrhelu. O tom jak vypadají „střeva“ tohoto zařízení trochu vypovídají fotografie z doby, kdy ještě objekt nebyl celý oplášťován. V jednoduchosti lze říci, že vedle sebe stojí tři mohutné tunely, které jsou ve své základně a také na vrcholu propojeny. V bočních tunelech jsou turbíny, v tomto případě v každé ze dvou bočních „rour“ turbíny dvě (tedy celkem má zařízení čtyři hnací jednotky). Turbíny tlačí před sebou vzduch do prostředního tubusu, který je cca v polovině výšky budovy a je prosklený. Do proskleného tubusu tak vstoupí parašutista a turbínami hnaný vzduch ve směru zespoda nahoru rychlostí kolem 270 km/hod. (rychlost samozřejmě lze regulovat od řídícího pultu) a simuluje tak pobyt v prostoru po vystoupení parašutisty z letadla. A zároveň se nemusí bát, že by někam spadnul, či ho sežrala turbína, protože lopatky „vrtule“ jsou úplně v jiném tubusu a pod nohama je navíc hustá síť z ocelových lan, přičemž jen jedno jediné unese minimálně tři sta kilogramů. A protože tento "větrný tunel" je velmi sofistikované zařízení už na první, je na místě se zeptat Jana „Gejzy“ Klapky zda bude sloužit jako trenažér pro profesionální parašutisty, kteří v něm mohou trénovat na vysoké úrovni…
„Samozřejmě bude sloužit i tréninku, ale hlavním záměrem investora je zpřístupnit zážitek z „volného pádu“ veřejnosti, a my se s tím tedy logicky tak říkajíc svezeme ..."
...může tento trenažér nahradit klasický výsadek z letadla? …a tedy pokud bude přístupný i veřejnosti, to znamená, že za pomoci instruktorů bude moci sloužil i začínajícím parašutistům?
„To je přesně to o co tu jde, sice nenahradí úplně klasický výsadek z letadla, ale dovede simulovat minimálně 95 procent nutných pohybů pro zvládnutí volného pádu. Takové rčení říká, že to co člověk umí při volném pádu není pak schopen udělat v aerodynamickém tunelu, ale naopak to co dokáže udělat v tunelu, tak potom s naprostým přehledem dokáže udělat ve vzduchu při volném pádu. Pohyb v tunelu musí být mnohem precisnější a je také namáhavější…“
...v té souvislosti se naskýtá otázka jestli bude také možné, aby sem přišel někdo, tak říkajíc z ulice a vyzkoušel si parašutistický sport, protože si nemyslím, že by se do tunelu dalo chodit jako na pouťovou atrakci?
„…a právě naopak, veřejnost i tak laická tu bude vítána a tímto způsobem i prezentaci a využívání větrného tunelu budeme směřovat. Tomu produktu pro veřejnost říkáme FUN a představuje v základní nabídce tři minuty letového času dvakrát po jeden a půl minutě. V této nabídce zájemce za 1500,- Kč dostane nejprve instruktáž, po té bude převléknut „do pracovního“, tedy do kombinézy a přilby a pak se skupinou dalších devíti lidí se bude dvakrát po devadesáti vteřinách učit létat pod dohledem vyškoleného instruktora. Na závěr obdrží videozáznam svého výkonu, který instruktor spolu s ním také vyhodnotí. Celá tato akce s přípravou i závěrečným hodnocením trvá zhruba jedena a půl hodiny.“
….po těchto slovech nezbývá než se vypravit do Letňany do tohoto vskutku unikátního parašutistického trenažéru, kterých na světě není mnoho, a vyzkoušet si jaké to je být a plachtit ve volném prostoru jakoby po vystoupení z letadla. Je to podobný, ale zase trochu jiný typ adrenalinu, než kupříkladu tandemový seskok, takže kdo má zálibu v těchto a podobných vylomeninách, může si zkusit zaplachtit v tunelu v Letňanech… a pokud se chce něco dozvědět víc, může se podívat na stránky kanadského výrobce Aerodium www.aerodium-technologies.com, či výrobce letňanského tunelu www.strl.cz a nebo na stránky provozovatele www.skydivearena.com, kde se rovnou může objednat „na plavání vzduchem“ a nebo se podívat na další fotografie ze zkušebního provozu. Fotografie zde přiložené pod textem jsou ze dnů kdy Španěl Alberto Fuertesa a Angličan Brendan O'Rafferty zaučovaly budoucí instruktory a také ze dnů, kdy ještě nebyla budova opláštěna…
 
text, foto: (jjk), foto: Jan Klapka
 
Brendan O'Rafferty Brendan O'Rafferty
Brendan O'Rafferty
foto: Jan Klapka foto: Jan Klapka
foto: Jan Klapka
foto: Jan Klapka foto: Jan Klapka
foto: Jan Klapka
 

foto: Jan Klapka foto: Jan Klapka
foto: Jan Klapka
 

 

 

 

 

 

 

 

foto: Roman Svoboda foto: Roman Svoboda
foto: Roman Svoboda
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Alberto Fuertesa Alberto Fuertesa
Alberto Fuertesa
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama