Zajímavosti

04.10.2018 19:43

Padesát let s Tu-154

text,foto: (jjk) Padesát let s Tu-154
Na tuzemských letištích se už dnes s letouny Tupolev Tu-154 nepotkáme. Poslední dva letouny v československých, respektive českých barvách jsou umístěny v muzeích. Tupolev Tu-154M (OK-BYZ/1016) "Naganský expres", nebo také „Zuzanka“, je v kunovickém leteckém muzeu a druhý stroj (1003) je ve Zruči u Plzně. Ale vlastně tento stroj také oslavil v letošním roce padesáté narozeniny. Poprvé totiž odstartoval 4. října 1968 a na pravidelné linky Aeroflotu byl uveden 9. února 1972, první vedla do Minerálních Vod.
V posledních letech se dostalo letounu i velmi nemilé publicity v souvislosti s tragickou nehodou vojenského speciálu polské armády na palubě s prezidentem Lechem Kaczyńskim a předními představiteli Polské republiky i tamní armády 10.dubna 2010 u Smolenska. V té době už z polských aerolinií LOT byl tento stroj vyřazen, ale vojenské letectvo ho stále ještě používalo. Ve stavu mělo polské vojenské letectvo dva kusy tohoto stroje, ale jeden z nich byl trvale odstaven. Tupolev Tu-154M, který havaroval u Smolenska byl ruskými techniky servisován a modernizován v prosinci roku 2009. Letouny tohoto typu létaly i v České republice resp. Československu a byly vyřazeny v listopadu roku 2007.
Pro připomenutí uvádíme text, který u té příležitosti byl zveřejněn na jiném místě Magazínu Letiště České republiky doplněný fotografiemi jejichž kvalita je rozmanitá a někdy i velmi špatná. Důvodem je leckdy velmi nekvalitní negativ původního filmu, který podlehl zubu času. Jde tedy jen o informativní sbírku fotografií Tupolevu Tu-154.
V pondělí 5. listopadu 2007 ukončil provoz první ze dvou dopravních Tupolevů Tu-154M Vzdušných sil Armády České republiky. Tento den vykonal stroj ev. č. 1003 (v.č. 99A 1003) z Prahy poslední lety do kosovské Prištiny v rámci rotace českých vojáků v misi KFOR. Při návratu ve večerních hodinách pak stroj vedený kapitánem Michalem Bohuňovským přistál na 24. základně dopravního letectva ve Kbelích. O den pozděli posádka vedená plukovníkem Emilem Komjatim přelétla z ruzyňského letiště do Kbel také stroj ev. č. 1016 (v.č. 96A1016). Odstavené stroje jsou stále, doposud neúspěšně včetně náhradního motoru D-3OKU-154 ser. 2 a spouštěcích motorů TA-6A nabízeny formou obchodní veřejné soutěže k odprodeji.
Určitě mnoho z nás s touto třímotorovou legendou někdy letělo. Kromě cest za mořem s ČSA či Travel service, vozil i tuzemské rekreanty za sluncem k Černému moři bulharský národní dopravce Balkan (dnes už bohužel neexistující – postihl ho fenomén ekonomických transformací v postkomunistických zemích v 90. letech a to vytunelování, ale bulharské letecké společnosti z našeho nebe nezmizely, jeho nástupce jako Hemus Air, Bulgaria air, Air VIA, Bulgarian Air Charter a Balkan Holidays je často vidět i na našich letištích). I autor těchto řádků měl tu čest letět s tímhle třímotorovým „Tůčkem“ v barvách Balkanu…. tedy čest, bulharští piloti ve Varně, na ne úplně nejrovnější dráhu, přistávali hodně svérázně a bylo spíš překvapením, že se stroj nerozpadl. Ale Moloďci tento elegantní a těžko zaměnitelný stroj, sešroubovali dohromady opravdu poctivě a tak za svého života vydržel leckdy i velmi brutální zacházení (i když co kus to originál a piloti měli často zamotanou hlavu, když palubní deska vypadala v každém stroji trochu jinak). Připomeňme si tedy krátkým životopisem tento letoun s fotografickou přílohou z archivu. Kvalita těch starších je, jak bylo zmíněno občas dost tragická, za což se autor omlouvá, ale patrně negativy nebyly uchovávány v optimálních podmínkách a tak některé vypadají, že jsou staré sto a nikoli deset či patnáct let, nebo dvacet let.   
Prototyp Tu-154 vznikl jako letoun, který měl nahradit na linkách stroje Tupolev Tu-104 a Iljušin Il-18. Poprvé odstartoval 4. října 1968 a na pravidelné linky Aeroflotu byl uveden 9. února 1972, první vedla do Minerálních Vod. Na svou první mezinárodní pravidelnou linku, a to do Prahy, se vydal 1. srpna 1972. Letouny prvních sérií měly některé únavové problémy draku. Mnohočetné problémy stroje vyústily mimo jiné i v katastrofu v Praze roku 1973 (při které zahynula, kromě baskytaristy, celá doprovodná kapela zpěvačky Evy Pilarové). Na dalších sériích bylo překonstruováno celé křídlo, vstupní dveře a celá řada dalších detailů. Poslední, velmi povedenou verzí, je Tu-154M (někdy se užívalo i označení Tu-164), který roku 1988 vstoupil v počtu sedmi kusů i do parku ČSA – Československých aerolinií, kde byl používán na středních tratích s velkou poptávkou. Typickým cílem byla Moskva, Londýn nebo Istanbul. Změnou politické orientace státu došlo i ke změně orientace na západní techniku a první tři Tu-154M opustily ČSA již roku 1992, poslední koncem roku 1999. Tento letoun byl posádkami velmi oblíben pro velmi dobré letové vlastnosti. Letouny verzí B-2 a M používala i Letecká služba Federálního ministerstva vnitra pro státní lety, ale pronajímala je i ČSA a jiným společnostem, například Travel Service (1997-1999) nebo Ensor Air (1993-1994). Počátkem devadesátých let se u nás objevilo i několik pronajatých Tu-154M společností Georgia Air Prague nebo Air Moravia, která však nenosila českou, ale ruskou a estonskou imatrikulaci. Posledním provozovatelem Tu-154M u nás zůstala Armáda České republiky, která, jak už bylo v úvodu, vyřadila poslední stroj 6.listopadu 2007.
Nezbývá i pod tíhou aktuálních událostí tomuto poctivému a pracovitému dělníku nebes zachovat tichou nostalgickou vzpomínku.
A ještě na závěr pár důležitých technických údajů: Tupolev Tu-154M (užívaný AČR):Taktický dolet (s maximální zásobou paliva a 5 450 kg nákladu): 6 600 km; Taktický dolet (s maximálním nákladem): 3 700 km; Maximální cestovní rychlost: 935 km/h; Praktický dostup: 12 100 m; Maximální vzletová hmotnost: 100 000 kg; Hmotnost prázdného letounu: 55 300 kg; Maximální náklad: 18 000 kg; Maximální zásoba paliva: 39 750 kg; Typ motorů: 3 x Aviadvigatel D-30KU-154-II; Maximální tah motorů: 3 x 104 kN; Maximální počet přepravovaných osob: 116; Rozpětí křídel: 37,55 m; Délka: 47,90 m; Výška: 11,40 m; Osádka: 5  
Verze letounu: Tu-154 - první verze s motory Kuzněcov NK-8-2; Tu-154A - verze s motory Kuzněcov NK-2U; Tu-154B - verze s konstrukčními změnami, s motory NK-8-2U a s vyšší nosností; Tu-154B2 - modernizovaná verze Tu-154B; Tu-154S - transportní verze Tu-154B; Tu-155 - experimentální letoun s motory na metanolové palivo; Tu-156 - experimentální letoun s motory na metanolové palivo; Tu 154M (Tu-164) - verze s motory Aviadvigatel D-30KU-154-II; Tu-154M2 - dvoumotorová verze s motory PS-90A, ve fázi projektu.
text,foto: (jjk)
Zdroj: Открытое акционерное общество «Туполев»; www.tupolev.ru
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama