Zajímavosti

02.12.2007 18:12

Nebeský traktor Z-37 Čmelák

text,foto:(jjk) Nebeský traktor Z-37 Čmelák

Každoročně v listopadu, nebo prosinci probíhá pravidelné vápnění břehů brněnské přehrady. Hlavním důvodem je likvidace sinic, které každé léto změní vodu v přehradě v zelenou kaši. Letadla startovala z letiště v Brně-Medlánkách v desetiminutových intervalech. Bylo třeba mířit přesně, aby bílý prach skončil jen tam, kde měl. A ještě než dojdeme k samotné reportáži z medláneckého letiště (viz. Čmeláci sypou vápno na Brno), měli bychom si něco říct o přístroji, který snad viděl na obloze úplně každý. Určitě ho každý pozná podle hlubokého brumlavého zvuku motoru připomínajícího traktor. A on to svým způsobem takový traktor je a jedná se o Zlin(Let) Z-37 Čmelák (a jeho modernizované verze Z-37T a Z-137 Argo Turbo, nebo i slangově Turbočmelák). Koncem padesátých let tedy udělila RVHP(pro mladší ročníky Rada vzájemné hospodářské pomoci se sídlem v Moskvě) tehdejší ČSR(pro mladší ročníky:do roku 1961 se náš stát jmenoval Československá republika - ČSR a v roce 1961 po přijetí nové ústavy – republika byla oficiálně označena za socialistickou, nových státních symbolů – lev přišel o korunu, kterou nahradila rudá hvězda a slovenské trojvrší přišlo o dvojramenný svatoštěpánský kříž, který nahradila partyzánská vatra, se z ČSR stalo ČSSR) gesci, mimo jiné, na vývoj a výrobu zemědělských letounů. Specifikace RVHP, připravená především pracovníky sovětského ministerstva leteckého průmyslu, obsahovala rozsáhlý výčet požadavků a podmínek, někdy velmi obtížně splnitelných. V soutěži o projekt zemědělského letounu, která se uskutečnila v roce 1960, byl k realizaci vybrán XZ-37, společná koncepce Moravanu Otrokovice a Letu Kunovice. Prototyp byl zalétnut 29. června 1963 a hned od začátku zkoušek bylo zřejmé, že plní převážnou většinu požadavků a má šanci na úspěch. Z-37 byl zkonstruován jako samonosný dolnoplošník s celokovovým křídlem a trupem svařeným z ocelových trubek potaženým tesilovou tkaninou a s podvozkem ostruhového typu. Dolnoplošníkem se stal Čmelák mimo jiné i proto, aby byl splněn požadavek kvalitního výhledu pilota v zatáčce i při velikém náklonu. Velmi vysoký podvozek zajišťoval bezpečnou vzdálenost vrtule od země a umožnil i možnost velmi nízké přistávací rychlosti tím, že dovolil využít vysokého kritického úhlu náběhu křídla při přistání na tři body a i zkrátil dojezd na minimum. Pilotní kabina je umístěna na úrovní náběžné hrany křídla vysoko nad přídí letounu, což zajišťuje vynikající výhled jak v přímém letu, tak i v zatáčkách se středním a velkým náklonem. Za pilotní kabinou je nádrž na chemikálie o objemu 650 litrů. Z nádrže je možné aplikovat jak tekuté, tak i práškové nebo granulované chemikálie. Za nádrží je prostor, v němž je možné při přeletech přepravovat mechanika. Motor Avia M 462 AF je hvězdicový devítiválec o výkonu 232 kW se spouštěním stlačeným vzduchem. Motory nebyly v Avii navrženy a vyráběny, ale byly přestavovány z dodaných sovětských motorů AI-14 RF a byly vybavovány novými reduktory. Vrtule V-520 je dvojlistá hydraulicky stavitelná. Křídlo je třídílné, obdélníkový centroplán je dvounosníkový, spojený s trupem šesti závěsy, na něj jsou zavěšena  lichoběžníková vnější křídla, opatřená na náběžné hraně konce křídla pevnými sloty. Jejich úloha je, vedle podpory co nejnižší přistávací rychlosti, také zajištění spolehlivé funkce křidélek a vynikající příčné řiditelnosti při velmi nízkých pracovních rychlostech a v podmínkách přízemního létání mezi množstvím překážek. Vedle slotů bylo křídlo vybaveno velmi účinnými vztlakovými dvojštěrbinovými klapkami zvláštního typu. (Základní poloha a tvar klapky:dvojštěrbinová klapka vysunutá do vzletové polohy; v této poloze je zafixována přední část klapky, je přinýtována ke křídlu; zadní klapka se otáčí okolo jednoduchého závěsu pod obrysem křídla tak, že v zavřené poloze je vůči teoretickému obrysu křídla posunuta mírně dozadu a dolů; generuje tedy i v zavřené poloze přírůstek vztlaku při téměř nezvýšeném odporu; maximální výchylka klapky v poloze pro přistání je 50°).

Čmeláci se vyráběly v mnoha různých verzích a třeba i jako školní (pro dva až čtyři pasažéry) Z-37-2 s dvojím řízením. Na výrobě letounů Z-37 spolupracovaly letecké továrny v Kunovicích a v Otrokovicích přičemž u druhé ho jmenovaného výrbce se vyráběl trup a aplikační zemědělské zařízení, v Kunovicích křídla, ocasní plochy. Podvozek byl vymyšlen a vyráběn v Technometře Radotín a konečná kompletace probíhala v Letu Kunovice. Do pozastavení výroby v roce 1977  bylo vyrobeno přes 650 letadel, ale po šestileté přestávce se výroba obnovila a letech 1983 a 1984 bylo vyrobeno ještě dalších čtyřicet Čmeláků. Nejvíce letouny Z-37 používal Agrolet ČSA a Slov-air, kteří zajišťovali letecké zemědělské práce pro celé Československo a také agrotechnické podniky a zemědělská družstva a státní statky a lesnické podniky. A tak to je vlastně i v současné době když nástupnické organizace po Slov-airu vesměs zkrachovaly a zanikly. Čmeláci, ale kromě své původní činnosti i vlekají při různých soutěžích větroně z nezpevněných a krátkých ploch a z polí, a nebo i provádějí fotogrammetrickou činnost a pro své mimořádné vlastnosti Z37A-C3 používá i úřad objasňující letecké nehody ÚZPLN. Kromě své činnosti v Československu (a nyní v ČR a na Slovensku) byl Čmelák vyvážen do tehdejší NDR (a dnes tedy v Německu létá) a do Bulharska, nebo v několika kusech i do Maďarska. Rada vzájemné hospodářské pomoci původně zámýšlela vybavit těmito letouny všechny členské státy, ale Polsko si vyvinulo své zemědělské letouny PZL-106 Kruk (ten byl u nás zkoušen v jednom kusu) a později PZL M-18 Dromader (tento typ u nás ještě létá) a až na několik výjimek se letouny Z-37 nerozšíříly ani v Sovětském Svazu. Po nějakém čase se rozhodlo o modernizaci Z-37 a o zabudování moderního motoru místo původního hvězdicového. V Letu Kunovice upravili jeden stroj na český turbovrtulový motor Walter-Motorlet M-601 a po nutných dalších úpravách a rekonstrukcích vznikl XZ-37 T, který poprvé vzlétl 6.září 1981 a jeho sériová výroba začala v roce 1986. Tyto modernizované Čmeláky ve verzích Z-37T a později Z-137 Agro Turbo kromě Německa, Maďarska a Bulharska se zjevily i ve Finsku, Indii, Iráku, Velká Británii, a v zemích bývalé Jugoslávie. Turbo Čmeláků, ale bylo vyrobeno pouze 51 (celkem všech typů Čmeláků 713 kusů) a po roce 1990 výroba pomalu ustávala i vzhledem k tomu, že se rozpadl systém zemědělských družstev, která si najímala (nebo vlastnila) Čmeláky na polní práce (viz známý film Vesničko má středisková). Dalším důvodem byl i zánik Svazarmu. Dalším hrobem těchto odolných strojů bylo podivné hospodaření nástupnických firem někdejšího Agroletu a Slovairu, tedy společností Air Special, REAS, ABAS atp. takže velké množství Čmeláků skončilo na vrakovištích. I přesto se na mnoha letištích s Čmeláky všech typů setkáváme (vlastní je nejen aerokluby, fotogrametické firmy, ale i soukromníci) a jako příklad těchto slov je pár fotografií, kde všude jsem letos Čmeláky náhodou potkal, aniž bych po nich nějak extra pátral. Bohužel jsem nechytil dosud unikátního Čmeláka, který je v majetku Ústavu pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod. Tento Z-37A-C3 dopravní verze je čtyřmístný a je vybaven pro lety VFR noc.
A ještě tradičně technická dokumentace letadla Zlin (Let) Z-37/37T/137T Čmelák/Agro Turbo: Návrh: LET Kunovice + Moravan Otrokovice; Rozpětí: 12,22 m (12,72 m)(13,65 m); Délka: 8,55 m (10,25 m) (10,46 m); Výška: 2,90 m (3,51 m); Nosná plocha: 23,80 m2 ; Prázdná hmotnost: 1043 kg (985 g) (1350 kg); Vzletová hmotnost: 1850 kg (2525 kg); Motor Avia M-462 AF: 232 kW (315 HP); Motor Walter M-601Z: 360(382 kW) / 483(512 kW); Maximální rychlost: 190 km/h (220-285 km/h); Přeletová rychlost: 180 km/h; Pracovní rychlost: 110 km/h; Minimální rychlost (klapky 50°): 77 km/h; Délka rozjezdu (při 1850 kg): 155 m; Délka brzděného dojezdu: 122 m; Dolet: 630 km (300 km); Dostup: 640 km (4050 m); Vytrvalost: 3,5 hodiny; Posádka: 1-4.
text, foto: (jjk)

 

 
Ve Dvoře Králové před startem Ve Dvoře Králové před startem
Ve Dvoře Králové před startem
A ve Dvoře Králové cestou na start A ve Dvoře Králové cestou na start
A ve Dvoře Králové cestou na start
Benešovský Čmelák za akrobatickou Padesátkou Benešovský Čmelák za akrobatickou Padesátkou
Benešovský Čmelák za akrobatickou Padesátkou
Na stráži v Hosíně Na stráži v Hosíně
Na stráži v Hosíně
Rozložení Čmeláci v Mariánských Lázních Rozložení Čmeláci v Mariánských Lázních
Rozložení Čmeláci v Mariánských Lázních
V Chrudimi u čerstvě posekané dráhy V Chrudimi u čerstvě posekané dráhy
V Chrudimi u čerstvě posekané dráhy
Čerpání hasící kapaliny v Chebu Čerpání hasící kapaliny v Chebu
Čerpání hasící kapaliny v Chebu
TurboČmelák na stojánce v Olomouci TurboČmelák na stojánce v Olomouci
TurboČmelák na stojánce v Olomouci
Čmeláčí hřbitov v Ústí nad Orlicí Čmeláčí hřbitov v Ústí nad Orlicí
Čmeláčí hřbitov v Ústí nad Orlicí
Čmeláci s Andulou v Plasech Čmeláci s Andulou v Plasech
Čmeláci s Andulou v Plasech
Krmení ve Skutči Krmení ve Skutči
Krmení ve Skutči
Nakrmený letí ve Skutči vápnit lesy Nakrmený letí ve Skutči vápnit lesy
Nakrmený letí ve Skutči vápnit lesy
Za plotem v Hořovicích Za plotem v Hořovicích
Za plotem v Hořovicích
Čmelák táhne Blaníky v Žamberku Čmelák táhne Blaníky v Žamberku
Čmelák táhne Blaníky v Žamberku
A Čmelák přistává v Žamberku A Čmelák přistává v Žamberku
A Čmelák přistává v Žamberku
Přistání do jetele ve Zbraslavicích Přistání do jetele ve Zbraslavicích
Přistání do jetele ve Zbraslavicích
Čmelák vlekoucí v Panenském Týnci Čmelák vlekoucí v Panenském Týnci
Čmelák vlekoucí v Panenském Týnci
A přítání na beton v Panenském Týnci A přítání na beton v Panenském Týnci
A přítání na beton v Panenském Týnci
A přistávání v Medlánkách A přistávání v Medlánkách
A přistávání v Medlánkách
 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama