Zajímavosti

02.03.2017 15:34

Kašparova devadesátka

text, foto: (jjk) Kašparova devadesátka
Před nějakým tím týdnem se v Pardubicích objevila nová socha prvního českého aviatika ing. Jana Kašpara. A Jan Kašpar dnes tedy (s vrtulí v ruce) stojí v místech, kde kdysi stával hotel Veselka, kde se onen slavný pardubický aviatik v roce 1883 narodil. A nová bronzová socha Jana Kašpara se zjevila v Pardubicích tak trochu symbolicky. Sice dnes nemá kulaté narozeniny a ani není kulatý rok nějakého jeho slavného letu, ale zakulatilo se datum jeho poněkud předčasného úmrtí. Jan Kašpar zemřel před devadesáti lety 2. března 1927.
Takže se vlastně bronzová socha Jana Kašpara na třídě Míru zjevila správně. Původně měl památník vypadat úplně jinak, ale nakonec se realizoval v poměrně krátké době návrh  akademického sochaře Františka Bálka. Pardubická radnice doufala, že se podaří celý pomník realizovat do března 2017, kdy uplynulo devadesát let od Kašparova úmrtí, a to se tedy podařilo…
Jan Kašpar se narodil v roce 1883 Pardubicích v bohaté rodině a absolvoval reálné gymnázium a po té České vysoké učení technické. Sice začal studovat stavebnictví, ale dokončil strojní inženýrství v roce 1907. Rok po té už pracoval u firmy Basse und Selve ve Vestfálsku, která kromě jiného vyráběla vzducholodě. Také Jan Kašpar svůj první let absolvoval v balonu. Ve zmíněné firmě se snažil prosadit stavbu motorového letounu, což se ovšem nesetkalo s kladnou odezvou a tak se začal poohlížet jinde. Sháněl letoun, který by byl podobný stroji bratří Wrightů. Inspirací mu byl také Louis Blériot, který na vlastním letounu přeletěl v roce 1909 kanál La Mance a tak i Jan Kašpar hodlal vyrobit vlastní letoun. Odchází tak z firmy Basse und Selve za svým bratrancem Evženem Čihákem do mladoboleslavské automobilky Laurin&Klement. Ani tam se dlouho nezdrží a odchází pracovat sám na letounu a motoru vlastní konstrukce. Ale to se mu příliš nedařilo. Nedařilo se mu sladit výkon motoru v poměru k váze letadla a tak pokusy k ničemu výraznému nevedly. Rozhodl se tedy odjet do Francie, kde si pořídil letoun Blériot XI. 76 s motorem Anzani. Od 12.dubna 1910, kdy s letounem zkusil v Pardubicích dva skoky přístroj testoval a 16.dubna 1910 jako první Čech v dějinách opravdu vzlétl. Po dvou měsíčním tréninku 16. června 1910 absolvoval úspěšně pilotní zkoušku a následně 19. června 1910 uskutečnil první veřejný vzlet v Pardubicích. Po té následoval druhý 3. července 1910 v Hradci Králové a pak už létal po všech koutech Čech a Moravy a letoun předváděl na veřejných produkcích. V následujícím roce 30. dubna 1911 absolvoval první navigační (či přespolní, nebo orientační) přelet u nás, což byl přípravný let na slavnou cestu z Pardubic do Prahy, kterou také 13. května 1911 absolvoval. Možnou motivací ke slavnému letu byla mimo jiné soutěž vyhlášená pardubickým aviatickým družstvem o finanční prémii za dlouhý přelet. Jan Kašpar tak 13.května 1911 brzy ráno několikrát obletěl pardubické letiště a v 6 hodin a 13 minut se vydal do Prahy. Neměl žádnou navigaci a řídil se podle kolejí, silnic a řeky v 7 hodin a 45 minut, po 120 kilometrů dlouhém letu přistál na travnatém pažitu chuchelského závodiště (Letoun Blériot XI byl 7 metrů dlouhý, 2,5 metru vysoký, s rozpětím křídel 7,8 metru).
A ten rok také 6. prosince 1911 byl opět první, kdo vykonal let s pasažérem a to tentokrát z Mělníka do Prahy. V roce 1913 Jan Kašpar svůj Blériot daroval Technického muzea království Českého, nyní Národního technického muzea, kde byl pověšen doprostřed dopravní haly. A k vidění opět bude po dokončení rekonstrukce NTM, která právě probíhá. Bohužel úmrtí Kašparova otce (štědrého jeho mecenáše) Janovi ukončilo i aktivní leteckou kariéru, ač na létání nezanevřel. Nedostatek finančních prostředků, ale hlavně nutnost se starat o rodinný majetek tak z Jana Kašpara udělaly nejprve státního úředníka a později obchodníka se dřevem a letcem byl už jen jako fanda a nikoli jako bezmezný propagátor letectví, protože se mu na tyto aktivity nedostávalo času. Většího rozmachu letectví se bohužel Jan Kašpar nedožil, protože zemřel v pouhých čtyřiačtyřiceti letech 2. března 1927.
text, foto: (jjk)
[foto:replika letounu Blériot XI., letiště Kunětice, pilot Peter Mára] 
Zdroj: www.ntm.cz
 [Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která se ze své vážné nemoci pomalu vrací zpět a světa běh a nejen ten letecký znovu objevuje, (jjk)]  
 
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

jus jus

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama