Zajímavosti

31.03.2019 16:34

Deset let od posledního vzletu

text, foto: (jjk) Deset let od posledního vzletu

Poslední březnový den se z letiště v Holešově vzneslo úplně poslední letadlo v jeho dějinách. Na palubě letadélka Mája, byli Miroslav Rakušan starší a Aleš Karban, a oba zmínění zamířili na svou mateřskou základnu na letišti Hráza v Kroměříži a na cestu jim naposledy zamával osamělý Lubomír Papežík. Ale poslední oficiální rozloučení s tímto letištěm proběhlo už 23.března 2009 za hojné účasti smutečních hostů. Po té se Aeroklub Holešov odstěhoval do dočasného azylu v Kyjově.

Dnes už je holešovský aeroklub s novým přízviskem na novém letišti v Luhačovicích. Od zániku letiště v Holešově k výstavbě a zprovoznění letiště v Luhačovicích uběhlo dlouhých devět let.
Ale vraťme se k poslednímu rozloučení s letištěm Holešov a k tomu, co tomu předcházelo.
Letiště Holešov vznikalo v první polovině padesátých let pro Gottwaldov. Sice nedaleko existovalo od třicátých let dvacátého století letiště v Otrokovicích, ale vzhledem k jeho umístění, nebyl v jeho okolí vhodný prostor pro další rozvoj. V Holešově byly nejprve vybudovány dvě travnaté dráhy a hangár a dopravní provoz byl zahájen roce 1956. Z Otrokovic byl do Holešova převeden mimo jiné i provoz firmy Svitlet (ten byl později organizačně začleněn do ČSA Agrolet a posléze reorganizován na Slov-Air Bratislava).
Letištní řídící věž byla uvedena do provozu v červnu roku 1959 a na letišti se pohybovala převážně letadla Aero Ae-45 a stroje Iljušin/Avia Il/Av-14, L-200 Morava a samozřejmě sportovní letadla a stejně tak i vojenské letectvo. Roku 1957 tu dokonce byl 28. letecký bitevní pluk z letiště Brno-Černovice s obstarožními letouny Avia B-33 (Iljušin II-10). V šedesátých letech Správa dopravních letišť řešila problém zda i nadále rozvíjet letiště Holešov a Kunovice, nebo nehospodárně udržovat provoz ČSA na letišti v Přerově. Také se v té době objevily plány na výstavbu nové odbavovací budovy a hangáru ČSA v Kunovicích a v Holešově se uvažovalo o nové odbavovací budově a dvou betonových dráhách. Jenže rok 1968 a okupace Československa všechny tyto plány zhatily a jediné co se postavilo, byla provizorní odbavovací budova (tedy přístavek u hangáru). Tu také využívaly ČSA při pravidelné vnitrostátní dopravě. Sídlil zde od začátku také Aeroklub Holešov a krajský aeroklub tu organizoval výcvik na letounech Let C-11 (Jak-11). V Holešově sídlil od roku 1961 7. výsadkový průzkumný pluk zvláštního určení a ten letiště využíval k seskokům vojenských parašutistů z upoutaných balonů a letounů An-2 a Av-14. Sovětská armáda se sice 21. srpna 1968 hned ráno pokusila neúspěšně obsadit kasárna, ale letiště si vůbec nevšimla. Po okupaci se tu obnovila vnitrostátní doprava a probíhal zde výcvik 1. dopravního výsadkového leteckého pluku z Mošnova s letouny Avia-14T.
V roce 1972 se do nově postaveného areálu s hangárem a řídící věží přistěhoval Aeroklub Otrokovice, který splynul s tím domácím (tehdy pod oficiálním názvem Aeroklub Svazarmu ČSR při n.p. Moravan Otrokovice, letiště Holešov). Dále tady, jak bylo zmíněno, působil zde Slov-Air s letouny Z-37, An-2 a vrtulníky Mi-2 a měl zde i Leteckou školu. A od roku 1972 provozoval vnitrostátní leteckou přepravu s letouny Let L-410 paralelně s ČSA, které provozovaly pravidelné linky s letouny Av-14. Po té co Slov-Air předal dopravu osob ČSA sem už létaly jen Turbolety v barvách národního dopravce. A následně po Správě dopravních letišť ČSA převzaly celé letiště. V té době se opět začalo hovořit o výstavbě nových vzletových a přistávacích drah, ale už ne betonových, ale „jen“ asfaltových. Ovšem opět marně. Československé aerolinie se také rozhodly, že nahradí letadla L-410 letouny Jak-40. Jenže objevil se problém. Posádky sem odmítaly létat, protože se ukázalo, že Jaky-40 nejsou pro travnatou dráhu vhodné (ač to výrobce deklaroval) a tak také se jednou podařilo nasát nečistoty do motoru. A tak na počátku 80.let končí v Holešově pravidelná doprava.
Po roce 1983 zde v Holešově zůstává vlastně jen Slov-Air, který je také majitelem a provozovatelem letiště. V roce 1986 agilní JZD AK Slušovice začíná jednat s ústředními orgány a Letem Kunovice, ale až po dlouhém martýriu se daří získat letoun L-410 a hlavně provozního povolení a po mnoha letech se tak obnovuje pravidelná linka Holešov - Praha. Slušovice měly velké plány, chtěly nakoupit další Turbolety, ale i Jaky-40 a Tu-154 a potřetí se zdá, že se podaří vybudovat zpevněná dráha. Jenže po roce 1990 se Agrokombinát Slušovice potýká s jinými problémy. Slušovický agrokombinát se rozpadá a s tím i pomalu chřadne letecká divize. Průvodním jevem těchto turbulencí jsou i podivné změny názvů Cargo Moravia Air, Central European Airlines – Středoevropské aerolinie, nebo Air Moravia. Pravidelný provoz v Holešově končí v roce 1994 a současně s tím odchází i Řízení letového provozu ČR. Působí tady, ale firmy Aerotechnik, respektive Air Tech, ZIin Aviation Service, Cis Air, Dara Air, Aeroservis. Jenže letiště se dostává do soukromých rukou, což je vlastně předzvěst jeho konce. To ovšem v té době ještě málokdo tuší, nebo si dokáže přiznat.
Konec holešovského letiště fakticky začal 6. prosince 2005 kdy Zlínský kraj od firmy TTT Air letiště koupil s tím, že zde vznikne průmyslová zóna. V tom roce se sice hovořilo o tom, že aeroklub zde zůstane a zůstane i letiště v omezené podobě. Ale kraj argumentoval tím, že si investor nepřeje vedle průmyslové zóny letiště. Což byl nesmyslný argument, protože žádný investor neexistoval ani v té době, ani v letech následujících, ale to nijak nezabránilo ve zbytečném zbourání letiště Holešov. Zlínský kraj totiž nabízí firmě Hyunday pozemky holešovského letiště, které kupuje od firmy TTT Air za 325 milionů korun, ale tato firma nemá zájem.Ale kraj, místo toho, aby ho po vzoru zahraničních příkladů do průmyslové zóny letiště integrálně začlenil zcela jednoznačně jde cestou zlikvidovat letiště za každou cenu.
O osudu letiště je tedy rozhodnuto. Takovou poslední labutí písní je v září 2008 poslední akrobatický Zlin Cup, kdy letiště ještě působí, jakoby se nic nedělo. I když už na jaře 2008 dochází k odstraňování dřevin, krácení stromů a likvidaci provizorních objektů, které ovšem na letišti stály několik desítek let. Ale vlastně v zápětí po skončení akrobatické soutěže, poslední v dějinách holešovského letiště, nemizí jen stromy, ale i věž a hangár s odbavovací halou. Na letišti vlastně zůstává kromě administrativní budovy letiště jen hangár a budova s věží, kterou vybudoval aeroklub svépomocí na začátku sedmdesátých let.
A přišlo předjaří roku 2009 a nepříjemně sychravo, jakoby symbolicky. A v sobotu 21. března 2009 došlo na tu smuteční trachtaci, kdy se po šedesáti letech uzavřela historie tohoto letiště. Smutečních hostů se sešlo požehnaně a lidí a letadel mnoho desítek ze širého dalekého okolí, z Kroměříže, Zlína, Brna, Olomouce, Fryštáku, Hranic, ale i Dvora Králové, Podhořan, Jihlavy, Točné a Plzně …
A pak už následovalo jen balení a poslední březnový den se z letiště v Holešově vzneslo úplně poslední letadlo v jeho dějinách.
Aeroklub Holešov se přestěhoval do Kyjova, kde si postavil nová hangár a začal se shánět po novém místě, kde by si vybudoval nové letiště. To našel u Luhačovic, kam se také posléze, už pod názvem Aeroklub Luhačovice, také odstěhoval. Nové letiště bylo otevřeno 24.června 2017, ale to už je jiná kapitola.
 
text, foto: (jjk)

  ...a léta běží 21.3.2009 "Poslední letu zdar" v Holešově

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama