Zajímavosti

10.11.2008 13:22

Čmeláci sypou vápno na Brno

text,foto:(jjk), Ae Medlánky, LN Čmeláci sypou vápno na Brno

…. Na úvod zpráva z tisku: „Letadlo „cukruje“ přehradu. Nesněží, ale břehy Brněnské přehrady se zbarvují do bíla. To právě začala podzimní část boje proti sinicím: každý hektar břehu pokryje na 400 kilogramů vápenného hydrátu. Ten má pomoci mineralizovat část nánosů, a zabránit tak sinicím v přístupu k živinám. Jak dlouho bude vápnění trvat, závisí především na počasí. Už první start právě vítr a mlha odložily o několik hodin. „Celkově bychom měli nanést stejné množství hydrátu jako letos na jaře, dvojnásobek oproti loňskému podzimu,“ potvrdil Antonín Tůma z Povodí Moravy, které práce koordinuje. Výsledky dosavadních vápencových léčebných kúr jsou prý velmi povzbudivé. Při těch minulých totiž zůstala některá místa záměrně zakryta, aby bylo možné porovnávat, jak dolomitický vápenný hydrát skutečně na obnažených březích a dně působí. Výsledky rozborů mají vodohospodáři k dispozici od konce minulého týdne. „Ještě jsem neměl čas je podrobně prostudovat, ale zatím se zdá, že se nám daří, co jsme chtěli: nastartovat přírodní procesy v sedimentech, tedy jejich mineralizaci a oxidaci,“ uvedl včera náměstek primátora Martin Ander. Laicky řečeno to znamená, že na povrchu vznikne pevná vrstvička, která brání sinicím dostat se k živinám. „Po vápnění také kleslo v sedimentech množství látek obsahujících fosfor, který sinice potřebují k životu,“ přiblížil zjednodušeně náměstek. Příští rok by mělo s likvidací živin pomoci také upuštění přehrady o dalších přibližně pět metrů, tedy o deset metrů oproti normálu. Plocha hladiny se zmenší na třetinu, břehy budou letadla opět vápnit a na obnažených plochách by měly začít růst rostliny stejně jako při takzvaném letnění rybníků. „Zatím nemáme představu, jak rychle břehy zarostou, musíme být ale samozřejmě připraveni i na jejich kosení,“ řekl Tůma. Boj proti sinicím v příštím roce však závisí především na tom, zda Povodí Moravy získá příspěvek z evropských fondů. A ty se budou rozdělovat až na jaře. Zatím práce platí především brněnská radnice, krajský úřad a samotné Povodí Moravy. Do boje proti sinicím dosud Brno vložilo v posledních dvou letech zhruba tři miliony korun. Kromě peněz na vápnění finančně podpořilo i rozšíření pracovních míst na stavebním úřadu v Brně-Bystrci. Více úředníků totiž může lépe kontrolovat, jak s odpady hospodaří chataři v okolí Brněnské přehrady. Právě vypouštění splašků do nádrže totiž může také přispět k rozvoji sinic ve vodě. „Pokud se ale podaří získat evropské peníze na další projekty, i částky od města se zvýší,“ ujistil Ander. Předpokládá se, že by město přispělo zhruba dvaceti miliony korun, stejně i kraj. Další prostředky směřují do oprav a budování čistíren odpadních vod proti proudu. Půjde-li vše podle předpokladu, kromě vápnění přijde příští rok na řadu i provzdušňování zbylé části vody. Na přehradě by měly vyrůst speciální věže, z nichž budou čerpadla nahánět vzduch do rozvodů na dně. Bublinky mají unikat mikrootvory a provzdušňovat vodu. Podle odborníků je totiž voda od tří metrů pod hladinou hlouběji stojatá a „mrtvá“, což sinicím vyhovuje. Příští rok by mělo s likvidací živin pomoci upuštění přehrady o dalších pět metrů.“ Tak tohle se objevilo v brněnské mutaci Lidových novin a protože jsem to vloni nestihl, tak jsem to musel stihnout letos, počasí nepočasí…  tak jsem spěchal na jedno z brněnských letišť (v Medlánkách) …. A ač listopad, mrholí, mlha metr nad zemí a tma jak v pytli, tak jsem navlékl své khaki kraťasy, vypral a navlékl maskáčový kotníkový boty (abych si mohl přinést na nic co nejvíce suvenýrů z čerstvě zoraného podmáčeného pole) a vyrazil na medlánecký kopec …. Mlha byla, že by se dala krájet, Rákosníček nikde, na jednom kopci hangáry, na druhým dráha jak golfový hřiště, a uprostřed pojížděčka jako lavor – takový malý údolíčko a kolem půl metru slámy smíchaný z jílem … to by se stavěly ekologický baráky, jenže ve středověku kromě slámy do toho strkali ještě prasečí chlupy … taky to vypadalo jako rozvoraný od kňourů, ale v týhletý slotě by ani čuníka nevyhnal … ani sysla … ty tu sice žijou, ale byli schovaní někde hluboko pod zemí … no sice byla tma jak o půlnoci, něco mokrýho padalo z nebe a foukalo jak na Sibiři, ale nelenil jsem zabodl monopod do oranice, nohy po kotníky zabořil do hlíny a čekal na zvuk …. … a pak uslyšel charakteristický zvuk traktoru a z šedočerného oparu se vynořil první žlutý Čmelák, na dvaceti metrech přistál z kopce do ďolíku pojížděčky, setrvačností vyjel na protilehlou stráň, otočil, nasál v bílém mraku dávku vápna a znovu se spustil z kopečka, aby se na protilehlém stoupání odlepil od travnatého pažitu jako od katapultu …. A už tu přistával druhý žlutý pták … a takhle se to točilo až do úplné tmy, kdy ruku v ruce, tedy křídlo na křídle přistály svorně oba Čmeláci a zarolovali pod věž medláneckého letiště …. Jo když to někdo umí, tak to je radost pohledět, jen škoda, že toho nebylo moc vidět, ale holt podzim je podzim …. No co nebylo vidět je ostatně vidět i na fotkách …. Teda dalo to práci, aby na nich bylo vůbec něco vidět, ale i tak kvalita značně pokulhávající …. No a než se zmíním taky o letišti v Mediánkách jen pro úplnost, ti Čmeláci byli tedy dva OK-NJR(majitel AeroSlovakia rok výroby 1983) a OK-AGR(r.v.1984) létají pro Agroair Chrudim, což je jeden z nástupců někdejšího Slovairu a vytunelovaného Air Special … ale ještě něco o tomto letišti ….

Letiště v Medlánkách, je ojedinělým přírodním sportovištěm nedaleko centra Brna a samozřejmě oblíbeným cílem vycházek a kromě leteckého sportu se tu po okolí může vyřádit kdokoli jiný. A pečlivě udržovaná travnatá plocha letiště je domovem vzácných chráněných syslů (a díky syslům se v této chráněné krajinné oblasti zatím nestaví … když zálusk na toto místo mají developeři a nejraději by tu postavili vilové satelitní městečko… ale snad tomu syslové úspěšně zabrání). Aeroklub tradičně pořádá letecké dny, společenské a sportovní akce, ale pohybují se tu a sportují tu i cyklisté, modeláři a kynologové. A také tu probíhají praktická cvičení studentů Leteckého ústavu z nedaleké Fakulty strojní Vysokého učení technického v Brně, které na letišti také hangáruje svá školní letadla. No a prvním známým brněnským plachtařským nadšencem byl student techniky Richard Harabus, který již v roce 1914 dokončil svůj první kluzák. Tento kluzák při prvních letech zničil, ale nedal se neúspěchem odradit a postavil do roku 1921, kdy bohužel umírá na TBC, ještě několik kluzáků s nimiž nalétal přes 100 letů. Na upoutaném kluzáku, dle svých slov, dosáhl nejdelší doby letu 11 min. 23 sec. a výšky asi 20 metrů nad terénem. Ve dvacátých letech už v Brně působí několik pokračovatelů R. Harabuse, například Rudolf Dohnálek a Edmond Jelínek. Dohnálek se svými spolupracovníky po několika neúspěšných pokusech dokončili v roce 1924 školní kluzák Dl-Exp, se kterým provedli mnoho letů (nejdelší v trvání 40 vteřin), jenže kluzák ještě tentýž rok zničil. Ve stejném roce skupina kolem Edmonda Jelínka dokončila kluzák Chanute, který byl používán hlavně k cvičným letům. Byl upoután asi ve výšce 20 metrů, ale podle dobových fotografií létal také volně. Tyto lety konečně probudily zájem Moravského aeroklubu, který poskytl konstruktérům finanční podporu, z níž byl také postaven na medláneckém kopci první dřevěný hangár. Za skutečný začátek historie medláneckého letiště je však považováno uspořádání I. Národní soutěže plachtových letadel u Brna ve dnech 18.října - 2.listopadu 1924, které se zúčastnilo 8 kluzáků, z toho dva zahraniční konstrukce mimo soutěž. Vítězem se stal škpt. Maršálek s kluzákem H.L.D.Z-1, který ulétl 780 metrů a čas jeho nejdelšího letu byl 1 min a 51 vteřin. Mimo soutěž vytvořil pplk. Skála na kluzáku Dewoitine-5 nový národní rekord v délce letu – 1650 metrů i době letu – 2 hod.21 min.51 sec. Hned na jaře roku 1925 se konala na Medlánkách II. Národní soutěž plachtových letadel, které se zúčastnilo 7 kluzáků. Jenže koncem téhož roku na III. Plachtařské soutěži u Dvora Králové došlo během sněhové bouře ke zničení resp. těžkému poškození všech kluzáků. Z této rány se brněnské plachtění těžce vzpamatovávalo několik dlouhých let. V podstatě až v roce 1933 jsou v Medlánkách uspořádány kursy plachtění pod vedením Fr. Kotiby na vlastnoručně postaveném kluzáku Skaut (pod záštitou Masarykovy letecké ligy) a L. Plška s kluzákem Zögling v rámci vysokoškolské sportovní aktivity. Bohužel další ranou pro medlánecké plachtaře byl policejní zákaz létání na Medlánkách vyvolaný protesty místních zemědělců. Medlánečtí se tedy museli stěhovat, volba nakonec padla na kopec u obce Čebín (asi 15 km západně od Brna). Zde vyrostla v roce 1934 zemská plachtařská škola se všemi potřebnými budovami. Tato škola úspěšně prováděla výcvik a umožňovala kondiční lety pilotům. Ústřední postavou školy v těchto letech byl Josef Pšikal, který byl později popraven fašisty. Posledním letovým dnem byl pak 12.březen 1939. Po vpádu Němců byl okamžitě zakázán jakýkoliv letecký výcvik, technika je zabavena a piloti jsou pronásledováni. Čebínskou školu zabírají členové NSFK a v roce 1940 ji stěhují zpátky na Medlánky. Na podzim 1942 se v Medlánkách započalo s výstavbou výcvikového plachtařského střediska pro Luftwaffe. Výcvik zde probíhal již od jara 1943 až do dubna 1945. Vedoucí školy A.Kalbacher, rakouský plachtař, naštěstí nesplnil rozkaz o zničení techniky a areálu a tak mohli předváleční členové poměrně brzy po osvobození převzít celý areál od rumunské armády. Bohužel 23 členů se tohoto dne díky péči fašistických úřadů nedožilo. Pod hlavičkou plachtařského odboru brněnského aeroklubu začíná výcvik již 21.června 1945 a od 1.září opět začíná pracovat zemská plachtařská škola, zatím na německých strojích. V roce 1946 přichází do aeroklubu první dva větroně čs. výroby Z-24 Krajánek, začínají také pracovat medlánecké letecké dílny, které později stály u zrodu takových skvostů jako byl Démant aj. V roce 1947 dochází k zásadní změně filosofie výcviku a přechází se na výcvik na dvousedadlových větroních. Rok 1948 znamená další vážný přelom v životě medláneckého plachtění. Díky politickým prověrkám je zastaven letový provoz a jsou vyloučeni všichni členové, kteří otevřeně nesouhlasí s novým režimem. Letecká činnost je obnovena začátkem léta, koncem roku jsou aeroklubu přiděleny dva Z-25 Šohaj, které zahajují úspěšnou “šohajovskou” éru v našich aeroklubech. A v roce 1949 se zde konali 1. Celostátní plachtařské závody. Po několika reorganizacích se od 1.1. 1953 medlánecký aeroklub stává, jako všechny ostatní, součástí Svazarmu. Cvičné kluzáky LF-109 Pionýr byly vystřídány začátkem 60. let vynikajícími L-13 Blaníky, které dobyly celý plachtařský svět, Šohaje postupně byly nahrazeny celodřevěnými Orlíky a v 80. letech přicházely do aeroklubů ještě výkonnější VSO-10 (známé „Vosy“). Bohužel mnoho kluzáků bylo nesmyslně zničeno po vypršení jejich “životnosti” a tak místo, aby větroňů přibývalo, jejich počty se ztenčovaly. Přesto během následujících desetiletí patřil aeroklub k neaktivnějším plachtařským klubům v ČSSR a stál na předních místech v celostátní plachtařské soutěži klubů. I když plachtění je kolektivní sport a na úspěchu jednotlivce má vždy aspoň nepatrný podíl práce mnoha jiných, nedá mi to, abych ty nejúspěšnější nejmenoval. V roce 1990, kdy ukončil činnost Svazarm a po několika administrativních změnách se aeroklub stal samostatným občanským sdružením (pod Aeroklubem České republiky). Po počátečních potížích způsobených přechodem z dotovaného hospodářství na zcela samostatné hospodaření, aeroklub znovu nabral dech a opět patří k nejaktivnějším plachtařským klubům v ČR.

 

(jjk)

Zdroj: LN, Aeroklub Medlánky


 
Nová dávka Nová dávka
Nová dávka
...pohled z oranice ...pohled z oranice
...pohled z oranice
A jedeme A jedeme
A jedeme
Střídání Střídání
Střídání
...fuj to se to, ale práší... ...fuj to se to, ale práší...
...fuj to se to, ale práší...
Vápno je úplně všude Vápno je úplně všude
Vápno je úplně všude
Na plný plyn Na plný plyn
Na plný plyn
A Čmelák uhání... A Čmelák uhání...
A Čmelák uhání...
Zavápněný Čmelák Zavápněný Čmelák
Zavápněný Čmelák
Křídlo na křídle Křídlo na křídle
Křídlo na křídle
První Čmelák na stojánce První Čmelák na stojánce
První Čmelák na stojánce
A druhý Čmelák má po práci A druhý Čmelák má po práci
A druhý Čmelák má po práci
 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama