Zajímavosti

11.07.1992 17:28

Červenec přál dopravě

(jjk), Lidová demokracie 11.7.1992 Červenec přál dopravě

Před měsícem jsem psal o tom, že červen nebyl příliš nakloněn technickým vynálezům své doby; tři příklady, které teď uvedu, ukáží, že červenec byl v historii dopravy mnohem příznivější.

 

Roku 1890 se členové Klubu českých turistů vrátili z Paříže uchváceni a v jejich představách již na Petříně stála malá, ale naše Eiffelovka. Pražané však na rozdíl od svých francouzských přátel museli řešit problém, jak zhýčkané měštěníny na kopec dopravit. Firma Reiter & Stěpán se úkolu zhostila na jedničku a 25. července 1891 spatřila světlo světa lanová dráha, nejdelší v celém Rakousko-Uhersku. Pařížané se mohli cítit jako doma a nemuseli se přitom plahočit po petřínské stráni.

 

Pro druhý příklad jsem si musel dolétnout do vzdálenosti několika set kilometrů nad naší rodnou planetu. V podvečer 18. července 1975 celý svět vzhlížel k nebi, kde se právě schylovalo k zatím nejodvážnějšímu manévru v dějinách kosmonautiky. Ten den mělo na oběžné dráze kolem země dojít ke spojení americké kosmické lodi Apollo a sovětského Sojuzu 19. Tehdy si asi málokdo uvědomoval, jaký by tento malý krůček mohl mít v mezinárodních vztazích obrovský význam. Ve 20 hodin, 17 minut a 25 sekund otevřel D. Slayton příklop v přechodovém modulu a o dvě minuty později se éterem nesl památný pozdrav T. Stafforda a A. Leonova: »Hallo, Tom! a Zdravstvuj, Aljoša!«

 

V třetím příběhu se znovu vrátím do Českých luhů a hájů. V době, kdy probíhaly přípravy na zřízení pravidelné letecké dopravy v Československu, se čtyři odvážlivci, vojenský pilot A. Vrecl, navigátor M. Dangelser, letecký průkopník ing. J. Kašpar a ředitel kbelského letiště ing. B. Trnka, rozhodli, že exponát na leteckou výstavu v Göteborgu (Aero A-10) dopraví na rozdíl od ostatních výprav vzduchem. Ráno 18. července 1923 se odpoutal letoun A-10 od plochy letiště a nabral kurs na Berlín. Oběd v Zeppelinových závodech přišel ing. Kašparovi k duhu a cesta mohla pokračovat. Nad Baltem pilot sice znervózněl, nejen proto, že letěl nad mořem poprvé v životě, ale hlavně pro díru v chladiči. Chmury zahnaly až světlice nad kodaňským letištěm a ovace, které následovaly po přistání. Nadšeni Dánů sice chladič neopravilo, ale podle slov ing. Trnky náladu spravilo francouzské víno. V Göteborgu, kam přece jen s téměř zavařeným motorem A. Vrecl svůj stroj dovedl, měl tento čin nesmírný ohlas a král Gustav vyznamenal posádku řádem Gustava Vasy 1. třídy.

 

Na zpáteční cestě sice chladič občas po zlobil, ale po několika propagačních letech nad Kodaní A-10 doputoval úspěšně zpět do Prahy. Prestiž Československa ve světě tehdy nadmíru stoupla. A nejen tímto činem. Měli bychom si z toho brát příklad i dnes.

JAKUB J. KÜHNEL

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama