Zajímavosti

03.04.2011 21:01

A od Lán ku Praze…

text,foto: (jjk) A od Lán ku Praze…

…je ještě v tomto skoro letním počasí, po pokochání se modýlky v Lánech, potkat i letiště kladenské ve Velké Dobré, kde je toho také hodně co k vidění i při běžném víkendovém provozu. A když už nic jiného, tak do nového kabátu se oblékl letoun Zlin Z-43 OK-FOH, který se 27. března 2011 vrátil z celkové generální opravy v Moravské Třebové a i prohlédnout si polský jednomístný kluzák SZD-30 Pirat, který není na našem nebi úplně hojně zastoupen a i zde létá s německou registrací D-6806.  O Kladně už byla, ale psáno na jiných místech Teplé předjaří na Kladně, Nad Kladnem před týdnem, dnes na zemi a už i letos Z Pau do kročehlavské Bažantnice… a tak na cestě od lánských modelářů sem jen lehce nakoukneme, protože je už skoro letní teplo a tak při výletu do Lán je možné obdivovat letadélka i na půl cestě do Prahy, tedy na letišti ve Velké Dobré….

 
Sama Velká Dobrá to má s názvem tak, že se původně jmenovala jenom Dobrá a to už někdy od 14.století. V dokumentech ze století šestnáctého se už hovoří o Dolejší Dobré a Hořejší Dobré a na začátku 19. století se používají názvy Velká (Hořejší) Dobrá a Malá (Dolejší) k jejichž sloučení dochází v roce 1935. Osídlení kolem Velké Dobré bylo už známo podle archeologických nálezů už někdy v pravěku a nedaleko je i z té doby mohylové pohřebiště. O Dobré jsou zmínky, jak bylo řečeno, už ve 14. století a je spojené se jmény místních zemanů. Mezi majiteli se objevují jména Zdislav z Dobré, místopísař zemský (1320 – 1356), Vladykové z Braškova (konec 14. stol.), podkomoří Zikmund Huller z Orlíka, nebo od roku 1412 Jan Kladenský z Kladna, nebo od roku 1419 Zdeněk Kladenský z Kladna. Dalšími majiteli, kteří se tu poměrně často střídali byli Žďárští ze Žďáru, po nich hraběnka Polyxena ze Štemberka a její syn Jaroslav Florián Švihovský z Ryzmberka, který roku 1705 panství prodal Karlu Jáchymu Bredovi a po něm velkovévodkyně A. M. Toskánská a od roku 1805 zde hospodařili Habsburkové. O necelých čtyřicet let později Velká Dobrá k soukromým statkům císařským což v roce 1918 ukončil vznik Československé republiky.
A ještě zmínka o polském kluzáku SZD-30 Pirat, který byl navržen konstruktérem Jerzegem Śmielkiewiczem a pod řízením zkušebního pilota Adama Zienteka se dostal do vzduchu 19.května 1966. Zmodernizovaná verze po té byla uvedena do provozu 10.ledna 1978 pod typovým označení SZD-30C. Úvodní zkouška provázely i karamboly, mezi, které patřila 12 prosince 1966 i smrtelná havárie zkušebního pilota Stanislawa Skrzydlewskiho. Ale prvotní problémy se podařilo odstranit a nakonec bylo vyrobeno v továrnách SZD v Bielsko-Biala a WSK v Swidnik 813 kusů obou typů Piratů, které se dostaly do čtyřiadvaceti zemí světa a to i hodně daleko od Polska a Německa, kde je možné vidět nejčastěji a to například do Argentiny, Austrálie, Egypta, Severní Korey, na Nový Zéland, do Spojených států amerických a Venezuely. Další letouny je možné tu a tam potkat i v zemích bývalého Sovětského svazu, kam byl Pirat také exportován.
A co se týče základních parametrů SZD-30 (C). Rozpětí je 15 metrů, délka 6,86 (6,95) metru, výška 1,67 metru, plocha křídla 13,80 m², užitečné zatížení je 115 kg, maximální vzletová hmotnost je 370 kilogramů a maximální rychlost 250 km/hod.
A tento letounek lze potkat právě ve Velké Dobré a to třeba při cestě od Lán ku Praze…
 
text, foto: (jjk)
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama