VÝletNÍČEK

VÝletNÍČEK

Do Čáslavi s Michalem Slabým VÝletNÍČEK

VÝletNÍČEK názorů a postřehů. Magazín není primárně odborným periodikem, ale přináší spíš informace ze všech možných koutů, kde se co třeba děje, něco z různých soutěží a podobně. Od samého počátku je zaměřen především osvětově a se snahou se podělit o vlastní postřehy a pocity na různých letištích VÝletNÍČEK začal drobnými postřehy zaplňovat jeden mladý vzduchoplavec, který rád navštěvuje zajímavá, nebo atraktivní tuzemská letiště (pokud čas dovolí). Jedná se o víceméně o subjektivní dojmy a pocity z toho kterého navštíveného letiště. Ostatně někdy první a osobní pocit a dojem z letiště vydá za mnoho stránek odborného pojednání.     

 
 

 

VÝletNÍČEK, aneb Jak jsme skoro (ne)letěli na DOD do Čáslavi ...       

 

Michal Slabý (*1992) se naučil létat v Aeroklubu Kladno, nejoblíbenějším jeho letadly jsou stroje Zlin Z-126 a Z-142, ale v současné době létá na letišti Příbram – Dlouhá Lhota s letouny Cessna. Vystudoval Střední odborná škola civilního letectví, Praha a Vyšší odborná škola dopravní obor letecká doprava Praha. Pracuje v současné době jako Ramp Control Supervisor u Czech Airlines Handling.
 
 
 
… tak jako každý rok, tak i letos, jsem se těšil, že se poletím podívat na Aviatickou pouť do Pardubic. Navíc, když se na letišti buduje nový civilní terminál. Ale bohužel k mému překvapení se letos organizátoři rozhodli zakázat přílet návštěvníků vlastním letadlem. Prý z organizačních důvodu, ale kdo ví, kde je pravda.
A tak jsem se rozhodl, že se místo Pardubic podívám na Den otevřených dveří 2017 na vojenském letišti v Čáslavi - Chotusicích. Jednak jsem na tomto leteckém dnu nikdy nebyl, a za druhé jsem si chtěl do svého LOGBOOKu zapsat LKCV, tedy vojenské čáslavské letiště, kam se „civil“ nedostane letadlem každý den.
Takže jsem kontaktoval mého velmi dobrého kamaráda Tomáše, který pracuje u 211. Letky s dotazem, zda bude možné přiletět na Den otevřených dveří. Po několika dnech jsem dostal kladnou odpověď a tak jsem vyplnil registrační formulář a poslal na čáslavskou základnu.
A rozhodl jsem se letět do Čáslavi s se čtyřmístnou Cessnou C172, se hodně kamarádů hlásilo, že chtějí svézt a tak bylo ideální to spojit s návštěvou čáslavské vojenské základny při této výjimečné příležitosti. A nakonec to dopadlo ta, že ve třech jsme letěli do Čáslavi a ve čtyřech nazpět do Příbrami. Letoun Reims/Cessna F172H OK-OKB u OKAiru jsem měl rezervován už samozřejmě s předstihem.
Ale 17.května 2017, tedy vlastně jen tři dny před plánovaným letem do Čáslavi přišla nemilá zpráva, a to v podobě zamítnutí mé registrace. No koho by to nenaštvalo, když jsme se tolik těšili. Samozřejmě jsem obratem poslal dotaz realizačnímu tým čáslavské letecké akce, z jakého důvodu jsem byl odmítnut. Odpovědí bylo, že záměrem organizátorů je udržet různorodost typů a už jedna Cessna C172 je zaregistrována (bodejť ne, když si můžete dát dvě lešenářské trubky, na to motor a máte ultralight) J.  Na to jsem reagoval žádostí o zařazení na SBY list, kdyby někdo účast odřekl. Což mi pořadatelé potvrdili a druhý den ráno, při kontrole emailu, jsem ke své radosti zjistil, že jeden účastník svoji účast odřekl a tudíž mohu přiletět v 0528UTC, tedy dvě minuty před půl osmou hodinou našeho letního času .
Tím ovšem pro mne začalo jakési martýrium. Musel jsem rychle obepsat všechny známé, že se tedy poletí a to časně ráno, a také se domluvit v OKAiru, že budu potřebovat letadlo už kolem půl sedmé ráno, abych vůbec stihl přílet do Čáslavi…
A nastal den „D“ ráno v 6,30 hodin našeho letního času jsme přijeli na příbramské letiště, kde už před hangárem stála Reims/Cessna F172H OK-OKB, se kterou jsem skoro půl roku neletěl. Abychom nezdržovali a všechno včas do Čáslavi stihli, převzal jsem si dokumentaci, udělal předletovou prohlídku a už jsme se rozjížděli po RWY 24, kterou jsem si vybral jak z důvodu směru větru, tak i proto, že se pojížděním ohřeje trošku rychleji motor. A i když jsem v OK-OKB půl roku neseděl, po pár minutách jsme si rozuměli výtečně a i když sobotní počasí nevypadalo zprvu nejideálněji, nakonec se ukázalo na létání docela příjemné i když chvílemi profukovalo.
Po vzletu z Příbrami jsme se otočili o 180 stupňů a pokračovali v cca 3500ft směr na Janovickou Lhotu, respektive ANEXO což je vstupní bod do CTR Čáslav. Po nezbytné komunikaci jsme dostali pokyn prodloužit polohu po větru a pořadí 3 nebo 4. Ve chvíli, kdy jsem dotáčel finále pro RWY 31 jsem dostal informaci, že přede mnou je L-13SW Vivat a ať tedy očekávám povolení k přistání na krátkém finále. A tak jsem se plácal s plnou Cessnou na 80 kts (tedy necelých sto padesáti kilometrech za hodinu), vítr si s námi hrál jak kočka s myší a já nadával jak špaček a při tom očima hypnotizoval rychloměr. Takže jsem s radostí sledoval když Vivat opustil přistávací dráhu přes pojížděcí „C“ a já konečně mohl trošku vydechnout. Přistání bylo sice poněkud „Positive landing“, ale letadlo samozřejmě zůstalo v použitelném stavu. Po uvolnění dráhy na pojížděcí „C“ jsem podle pokynů návodčích zajel na naši stojánku a vypnul motor. Po vystoupení jsem dostali pásky opravňující nás k přístupu k letadlu od mého kamaráda z Aeroklubu Kladno, který jednoho dne bude třeba létat i Gripena.
A pak už začala pastva pro mé oči, protože po nás přistála Aerovka Ae-145 OK-DAJ a v závěsu za ní L-200 Morava OK-NXX, což jsou podle mně nejhezčí letadla co byla kdy u nás vyrobena.
Takže jsme měli i hezkou společnost na stojánce :-)
text, foto: Michal Slabý, perex: (jjk)

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama