Zajímavosti RSS

16.01.2011

Espentor…brána mezi osikami…

text: (jjk), foto: P.S. Espentor…brána mezi osikami…
… Přes hory poslední ptáků tah, nevidět stop už na cestách…a třpytivý, drobný sníh kose bije skalní ostroh nad údolím Ohře na vrcholu Šemnické skály….a vůkol znělcový ostroh jest krytý suťovým borem a tu i tam potkati lze rodinu velkého výra Bubo bubo jak dumajíce hledíc na lopuštík skloněný Hackelia deflexa, tam dole mrcasíc se kapradinkou skalní Woodsia ilvensis…a hle zde  se do krajiny středního Poohří lemované vulkanickými vrchy vlétnuv Corvus corax krkavec velký uždibujíc samorostlík klasnatý Acatea spicata a zimolez černý Lonicera nigra …a tu ejhle posel Radegastův běloskvoucí se tu snáší k bráně mezi osikami an zove se Espentor….a důstojně plynouc nad výlevy fonolitovými a trachyandesitovými kol mělkých iniciálních stadií litických rankerů a nasycené i kyselé kambizemě až ke vesmírnému plavci se dopídil…

 

>
 
02.01.2011

Kanadský Fin Nygård z Baham v Ruzyni…

text,foto: (jjk) Kanadský Fin Nygård z Baham v Ruzyni…
..by se dalo říci, ale není to přesně řečeno… když si v roce 1940 slečna Hilkka brala v Helsinkách sympatického pekaře Eeliho Nygårda a spolu s ním a dvěma dětmi Peterem a Liisou v roce 1952 odcházela za prací do městečka Deloraine v kanadské Manitobě, asi těžko mohla tušit, že její syn Peter bude jednou milionářem a jeho letadlo jednou navštíví i Prahu. Ani když Hilkka Nygårdová, která vládla rodině pevnou rukou, vlastnila ve Winnipegu s manželem Eelim úspěšné pekařství těžko mohla něco takového předpokládal ačkoli svou bezmeznou houževnatostí a vytrvalostí (ve finštině sisu) byla příkladem pro své dvě děti. A, že, co se týče houževnatosti a vytrvalosti, jablko nepadá daleko od stromu  ani v rodině Nygårdových je vidět i z toho, že se syn Peter J. Nygård (narozený v roce 1943 v Helsinkách) snažil tak, že vybudoval svou firmu Nygård International na jednoho z největších výrobců a dodavatelů ženských oděvů na světě s ročním obratem více než pět set milionů dolarů. A na přelomu roku 2010 a 2011 jeho letoun Boeing B727-17(RE) Super 27 (výrobního čísla 20327/797) s bermudskou registrací VP-BPZ zakotvil na několik dní i v Praze.
>
 
19.12.2010

Pohádka Skautská od Sudičkovy Lhoty

Předvánoční povídání o letounu M-2 s Radkem Paličkou (jjk) Pohádka Skautská od Sudičkovy Lhoty
Bylo, nebylo, dávno tomu, za devaterými řekami a devaterými horami, mezi Vstavačovou loukou a rybníčkem Netušil, se jednoho dne roku osmačtyřicátého do vzduchu vznesl malý sympatický Skautík. Sudičky mu sic do vínku daly jak sympatický ksichtík, tak i příjemnou i milou povahu, ale netušily, že osud k němu bude podobně macešský jako k Růžence Šípkové a Skautík zůstane zakletý na dlouhých šedesát let. Skautík se narodil do smutné doby a politické vlivy mu přisoudily posléze i zcela nepoetické pojmenování Svazák, což muselo letadélko brát jako jistou formu příkoří, ale ani sourozence mu osud nenadělil (byť se sebe nepoetičtějším jménem) a i on sám se časem pohroužil do začarovaných hvozdů dějin a zdálo se, že navždy zmizel v šípkovém keři zapomnění. Až se ve městě, které vypadá z ptačího pohledu jako křížovka a jeho symbolem je vycpaný krokodýl, který se zde pohádkově nazývá drakem a rozprostírá se v deltě řek Svratky a Svitavy, objevili čtyři mušketýři. Ale nebyli to obyčejní mušketýři, nejmenovali se ani Athos, Porthos, Aramis a d'Artagnan, ale Petr, Jiří, Radek a Ivan a ti čtyři chrabře vysvobodili milého Skauta z letitého zakletí, vykoumali a vydumali mu mladšího, statnějšího a energičtějšího brášku, dali mu světácké přízvisko Scout a poslali zpět mezi chundelaté a nadýchané mráčky kam zcela jistě patří a kde se mu i nejvíce líbí. A mohl by zazvonit zvonec a být pohádky konec….jenže chyba lávky, není a snad ani v budoucnu nebude. Pohádka s prozatím dobrým koncem se týká letounku M-2 Skaut z roku 1948 a jeho mladším bráškovi M-2 Scout z roku 2009 a kromě nějakého toho psaní o tomto stroječku je tu i malé popovídání si s jedním ze zmíněných čtyřech mušketýrů Radkem Paličkou, absolventem Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, a který se ve firmě Aleše Kubíčka zabývá mimo jiné certifikacemi.
>
 
12.12.2010

Circa urbem Brunensis 3. – Od Migů-21 k Benediktu šestnáctému

text,foto: (jjk) Circa urbem Brunensis 3. – Od Migů-21 k Benediktu šestnáctému
Brněnské Ivanovice, či Dvorska? I tak se mohlo jmenovat brněnské letiště, protože kromě Tuřan v jeho dosahu leží jak Brněnské Ivanovice, tak Dvorska, nebo Kobylnice či Šlapanice. V době kdy se současná městská část Brno – Tuřany v roce 1919 připojila k městu Brnu, začalo se v jeho katastru uvažovat o letišti, na které se už jen nostalgicky vzpomíná. S obcí Tuřany se 16. dubna 1919 připojily i obce Komárov, Brněnské Ivanovice, ale také Černovice a Slatina a právě o tomto letišti byla řeč v článku Circa urbem Brunensis 1. - Černovická Slatina. Slatinské, vlastně staré brněnské letiště existovalo od roku 1926 (ač o výstavbě bylo rozhodnuto v roce 1923) do de facto roku 2006, kdy ovšem už nebyla používána dráha a jen zde sídlila letecká záchranná služba. V okamžiku, kdy se v roce 1960 k Brnu připojily i Holásky, vedle starého, bylo v provozu šest let už i nové letiště Brno – Tuřany, které bylo v provozu od roku 1954. A tak při příležitosti krátké brněnské návštěvy zbyla kromě zbytků letiště Slatina/Černovice a Medlánky (Circa urbem Brunensis 2. – Netopýrky za Komínem) chvilka i na návštěvu letiště mezinárodního tuřanského. Na letišti Brno – Tuřany jsme se byli sice podívat už dvakrát na leteckém dnu v rámci CIAF 2006 (Brno vítalo CIAF novým terminálem) a CIAF 2007 (Na CIAFu 07 v Brně), ale proč si historii tohoto letiště ještě jednou, po čase opět nepřipomenout.
>
 
05.12.2010

Čertice, anděl, Mikuláš a bílá nadílka první prosincový den na letišti Ruzyně

text, foto: (VLa); per extensum (jjk) Čertice, anděl, Mikuláš a bílá nadílka první prosincový den na letišti Ruzyně
Právě dnes 5.prosince roznáší dárky svatý Mikuláš (tedy svatý Nicolaus, Myrský biskup narozený v roce 250 v lykijské Pataře) v doprovodu čerta a anděla. Tak jako tradičně na ruzyňském letišti, ale malé i velké zve Mikuláš na mimořádné exkurse o něco dříve. V loňském roce to bylo 2. prosince (viz. Městem chodí Mikuláš …) a bylo o poznání lepší počasí než v roce letošním, kdy 1. prosince 2010 v den sněhové kalamity do Ruzyně Mikuláš i se svým doprovodem dorazil. Ale kdo nestihl mezi závějemi navštívit letiště v Praze – Ruzyni v těchto dnech, může se podívat na rozpis exkurzí a nějakou tu další si zamluvit, (na jednu podzimní z roku 2007 podívat zde). O dojmy s té letošní „Mikulášské“ se s námi podělil Viktor Láně.
>
 
04.12.2010

Vysezená „Dlouhá štrnda“, letka holubí a skleněný zobák

text,foto: (jjk) Vysezená „Dlouhá štrnda“, letka holubí a skleněný zobák
Někdy se někdo pozastaví nad tím, že z klasického létajícího stroje roste něco podivného, co k němu očividně nějak nepasuje a zdánlivě nepatří. Všelijaké „nástavby“ se k letounům přimontovávaly vlastně od doby co letectví letectvím je a asi k těm nejznámějším patří „kukaně“ pro střelce, které hlavně bývávají k vidění na strojích z poloviny dvacátého století, respektive druhé světové války. V těchto střelištích bývalo obvykle velice neútulno (vzhledem k tomu, že kulometčík riskoval minimálně zápal plic) a nebezpečno (protože střelec byl jak se říká doslova „na ráně“). Druhou nebezpečnou (a to hlavně ze zdravotních důvodů) profesí v dřevních dobách letectví býval kupodivu fotograf. Už od počátků létání (hlavně v dobách vojenských konfliktů) bylo potřeba podrobně mapovat pozice nepřítele (kromě jiného) a tak fotograf se z archaického vehiklu všelijak vykláněl, natahoval a třesouc se jako osika zimou snažil se pořídit nějaký ten obrázek, ze kterého by se co možná nejlépe poznalo co má „ten na druhé straně“ za lubem. Z tohoto leteckého snímkování, se, ale postupem doby stala samostatná disciplína, fotograf se přestěhoval do prosklené kabiny a dnes můžeme (kromě družicových snímků) vidět podrobné ortofotomapy s obdivuhodným rozlišením z celé planety běžně na internetu. Významnou roli ve vývoji a historii leteckého snímkování mělo i Československo a s tím i první československý specializovaný letoun určený pro tuto činnost Avia Av-14FG (vycházející ze stroje Iljušin Il-14) od jehož posledního charakteristického dobrumlání uběhlo už dlouhých šestnáct let, a který se svým charakteristickým proskleným čumákem dodnes stojí v Air parku ve Zruči, či v Leteckém muzeu v Kunovicích (a také mimo jiné v neveřejném prostoru letiště Praha – Kbely).
>
 
28.11.2010

Circa urbem Brunensis 2. – Netopýrky za Komínem

text,foto: (jjk) Circa urbem Brunensis 2. – Netopýrky za Komínem
Za Komínem, pod Mniší horou v přírodní památce Netopýrky, či Nitoperky lze na chráněném území koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), bělozářku větevnatou (Anthericum ramosum), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), či rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum) spatřiti. Též i kudlanka nábožná (Mantis religiosa) se tu leckde u Komínského potoka, nebo přírodním parku Baba mihne. Na Netopýrkách v katastru Komína se tu i ťuhýk obecný (Lanius collurio) ve společnosti Šohajů, Krajánka, Kmotra, Pionýra neb Luňáka prohání. A mezi Medláneckými kopci a Medláneckou skalkou tu po posekaném pažitu spolu s létavci po travinách běhajícími zvesela dovádí i sysel obecný (Spermophilus citellus). A člověko-syslí souznění tu tuze pěkně funguje a to už i jen proto, že syslí kolonie a člověčí aeroklub mají stejný počet členů (momentálně něco kolem sto padesáti na obou stranách), aby nedocházelo ke zbytečným sporům a hádání se koho je víc a kdo je tu víc doma. A taky se to tu na letišti Brno – Medlánky hemží cyklisty (kteří v zimě přezují kola za běžky), modeláři a pejskaři a balónkáři a vůbec všemi odpočinku a sportu milovnými lidičkami a zvířátky z Brna a okolí už více než osmdesát let. A dokud ještě podzim úplně nezalezl za nehty a vůkol se vesměs skoro všechno zelenalo, zbyla chvíle na malou návštěvu tohoto letiště na okraji moravské metropole podobně jako v případě zaniknuvšího letiště Brno – Slatina/Černovice viz. Circa urbem Brunensis 1. - Černovická Slatina.
>
 
27.11.2010

Ztracený duch Ibise posvátného

text,foto: (jjk) Ztracený duch Ibise posvátného
Pro starověkou egyptskou civilizaci byl pták Ibis (Threskiornis aethiopicus) posvátným tvorem a ztělesňoval boha písma a moudrosti Thovta. Také podobně jako jiná posvátná egyptská zvířata bývával i Ibis pohřbíván mumifikován do samostatných hrobů. Ibise už dnes v Egyptě nepotkáte, protože z tohoto území zmizel někdy v devatenáctém století (ačkoli ve volné přírodě je dodnes k vidění jak v Africe, tak i například v Iráku, či některých oblastech Austrálie, nebo Evropy). Pro přelom dvacátého a jednadvacátého století byl ocelový pták Ibis (Aero Ae-270 Spirit společnosti Ibis Aerospace Ltd., neboli Aero Vodochody/Aerospace Industrial Development Corporation) v České republice zajímavým produktem, jednomotorovým letounem pro osm cestujících který původně měl směřovat na světové trhy. Ale bohužel různým řízením osudu měl tento letoun jen velmi krátký život. Do vzduchu se dostalo jen šest exemplářů prototypu letounu Aero Ae-270 Spirit, přičemž dnes jsou k vidění dva létající kusy v České republice (ač jim pomalu, ale jistě dobíhají provozní povolení) a jeden jako školící pomůcka v továrně ve Vodochodech a dva kousky v Čínské republice (na Tchaj-wanu) a šestý prototyp byl rozebrán stejně jako další připravené skelety letounů určených pro zrušenou sériovou výrobu. Ty rozebrané nepoužité fragmenty strojů lze dnes vidět v Air parku Karla Tarantíka ve Zruči u Plzně a jeden z nich se časem dostane i do podoby kompletního letounu. Ačkoli ještě v letošním roce byl letoun Ae-270 veřejně k vidění na Aviatické pouti v Pardubicích, jeho dny se pomalu, ale jistě krátí a tak by stálo za to si genezi tohoto stroje tak trochu připomenout.
>
 
21.11.2010

Když už skončí ta pravá letecká sezona…

text,foto: (jjk) Když už skončí ta pravá letecká sezona…
…a nejsou žádné letecké dny, či slety, nebo závody různého druhu a když už i travnatá letiště jsou „zazimovaná“ a terén není úplně vhodný na létání a ani není úplně nejvhodnější počasí na různé výlety pro pokoukání se na různé barevné létající aparáty, vcelku zaručeně se dá předpokládat, že na letišti v Praze – Ruzyni vždy něco k vidění bude. Je to taková ta jistota, že když se chtějí dětičky podívat s rodiči na něco létavého, tak kromě pravidelných exkurzí na tomto letišti (což si lze zařídit na internetových stránkách letiště www.prg.aero) mají možnost i na několika místech sledovat provoz na našem největším mezinárodním letišti. Nejlepší je pak podívat se na spotterské stránky www.planes.cz a tam se inspirovat plánkem, které fotografy-lovce létacích obrázků navedou, odkud se dá přistávací, či startující letadla fotografovat. Tím se, ale mohou při svých případných rodinných výletech inspirovat i ostatní, kteří nechtějí fotografovat, ale jen se podívat na všelijaké hemžení na pražském ruzyňském letišti. Dávno jsou doby, kdy v místech nového terminálu a provozních budov, bývaly vyhlídkové terasy (i když jedna malá i dnes existuje) a tak se může (kromě jiných míst) jako nejpohodlnější jevit střecha Parkingu C odkud je vcelku dobrý rozhled na celé pražské letiště. A také se už nepořádají aerosalony na tomto letišti (viz. Bývaly byly ruzyňské aerosalony). Tak s listopadem tohoto roku také i několik vět o pražském ruzyňském letišti stojí za zmínku.
>
 
20.11.2010

Zlaté orientální krajkoví…

text,foto: (jjk) Zlaté orientální krajkoví…
…na svislé ocasní ploše sává návštěvníkům pražského ruzyňského letiště v poslední době, čas od času vzpomenout na legendární dopravní letoun Boeing B727 a je to pro fanoušky letectví, ale ne jen pro ně podobná (dnes už) kuriozita, jako britský stroj Vickers VC10 (viz. Westminsterská „Dvaašedesátka“ …), o kterém byla již zmínka před týdnem. Starší ročníky si zcela jistě vzpomenou na modýlek třímotorového stroje B727 z firmy VEB Plasticart sídlící v městečku Zschopau nedaleko Saské Kamenice (Chemnitz), který se v měřítku 1:100 a v barvách amerického dopravce Pan American vyráběl v letech 1968 až 1991. Po roce 1990 se dokonce tento slavný stroj objevil i v barvách československých resp. českých (a slovenských) leteckých dopravců a to hlavně ve službě u Air Terrex (posléze Terrex group), a rovněž u Air Slovakia a společnosti Bemoair (v pronájmu od letecké společnosti Transtel z afrického státu Togo a i s tamní registrací 5V-TPA). Pryč jsou časy, kdy pražské letiště pravidelně navštěvovaly tyto letouny společností Ariana Afgan Airlines (nebo Bakhtar Afgan Airlines) či Lufhansa, JAT, a nebo Pan American a posléze Delta Air Lines a v posledních letech je jejich pražské přistání už jen výjimečnou událostí. V poslední době se z Boeingu B727 stal opět poněkud nečekaně pravidelnější návštěvník našeho největšího mezinárodního letiště a to především z toho důvodu, že letoun společnosti Silk Way (SW) Business Aviation bývá nasazován jako náhradník na pravidelné lince ázerbájdžánských aerolinií AZAL (Azərbaycan Hava Yolları – AHY) z Baku do Prahy (viz. Rozkvetly modré „Azal“ky…) za stroj Airbus A319-114. A tak čas od času můžeme při pohledu na tento stroj ve zlatobílém provedení s orientálním krajkovím na svislé ocasní ploše nostalgicky zavzpomínat na jeden z nejslavnějších dopravních letounů historie.
>
 
13.11.2010

Westminsterská „Dvaašedesátka“ …

text,foto: (jjk) Westminsterská „Dvaašedesátka“ …
… měla létat u Československých aerolinií, podobně jako japonský NAMC YS-11 z továrny Nihon Aircraft Manufacturing Corporation, ale sovětská okupace Československa 21. srpna 1968 a vynucené pootočení politického kurzu zhatily ambiciosní plány tehdejšího vedení národního leteckého dopravce. Zatím co japonský letoun byl v té době jen jedním ze smělých plánů, zařazení britského letounu Vickers VC10 do flotily Československých aerolinií mělo reálnější základ. Z počátku šedesátých let se vedení Československých aerolinií rozhodlo pořídit velkokapacitní letoun vhodný pro provozování dálkových tratí a tak volba padla na britský stroj Vickers VC10, jehož prototyp zřel světlo světa 15. dubna 1962 a poprvé vzlétl 29. června 1962. Vzhledem k poněkud uvolněnějším poměrům v polovině šedesátých let minulého století se zdála realizace kontraktu velmi nadějná a i už byla vyčleněna část posádek a personálu, která se měla na tento letoun přeškolit. Politická vrchnost se, ale patrně zalekla toho, že by v Československu létal stroj „západní“ provenience a tak na začátku roku 1968 byl pronajat Iljušin Il-62 (prototyp vzlétl 3. ledna 1963) od sovětského Aeroflotu a plány na zařazení VC10 do služeb ČSA definitivně pohřbila okupace v srpnu 1968 a následná doba normalizace a striktní orientace na stroje sovětské provenience. Koupeny tak byly letouny Iljušin Il-62 a v barvách ČSA se první objevil 29. října 1969 (celkově jich u nás létalo čtrnáct a poslední stroj ČSA byl vyřazen v říjnu 1994, respektive v roce 1997, kdy dolétal ve službách vládní letky). Dnes tak jen nostalgicky můžeme vzpomínat na to, že by v barvách našich aerolinií létal britský Vickers VC10, při jeho občasných návštěvách letiště Praha-Ruzyně. A při příležitosti jedné z těch posledních podzimních návštěv si tento už dosluhující letoun připomenout.
>
 
07.11.2010

Circa urbem Brunensis 1. - Černovická Slatina

text,foto: (jjk) Circa urbem Brunensis 1. - Černovická Slatina
Jsou tomu skoro přesně na den čtyři roky, kdy začalo definitivně mizet jedno z významných letišť a to to, na jehož vojenskou část ještě dodnes je vidět mezi Stránskou skálou a Černovickým hájkem. To se dne 21. listopadu 2006 započalo s bouráním historického hangáru na někdejším letišti Brno – Slatina. Přičemž původně vojenská část je na letišti (pod názvem Brno – Černovice) určena k revitalizaci na průmyslový brownfield.
A s podzimními zbytky slunce, při iluzi odcházeného léta se naskytla chvíle po brněnských letištích krátce poputovat a při té příležitosti si ve stručnosti o nich i něco málo říci.
Circa urbem Brunensis, tedy okolo brněnských letišť lze začít tím, které už ke svému účelu neslouží od roku 2001 a v listopadu 2006 zmizela i jedna z dominant tohoto letiště. Konec hangáru, kde ještě na počátku roku 2001 sídlil Aeroklub Slatina a následujících pět let (před stěhováním na novou základnu v Brně – Tuřanech) i Letecká záchranná služba se podařilo v ty osudové dny zachytit jak autorovi těchto řádků, tak i manažerovi zlínské firmy na výrobu vybavení pro motorový paragliding Nirvana Petrovi Ondruchovi.
>
 
06.11.2010

Utopená chcíplá vrána

text,foto: (jjk) Utopená chcíplá vrána
Tak se nám už opravdu ohlásil podzim a to po poznamenalo i družební „večírek“ dvou aeroklubů, které shodou různých okolností obývají jedno stejné letiště. Jenže navijákové létání s Blaníkem a přistáním na přesnost rázně ukončil typický podzimní lijavec a soutěžícím nezbylo nic jiného než Blaníček uklidit do domečku a jít se bavit jinými činnostmi. kromě jiného na programu družebních podzimních závodů „Chcíplá vrána“ byl hod špalkem a na závěr pití českého národního zlatavého moku na čas…a tak už s večerem jen slavila první společná sezona Aeroklubu Slaný a Aeroklubu Točná na letišti Slaný. To může lidu neznalému připadat podivné, už jen vzdálenost mezi pražským letištěm Točná a letištěm Slaný je vzdušnou čarou pětatřicet kilometrů (o vzdálenosti po silnici ani nemluvě). Ale pro nezainteresované je třeba poznamenat, že letiště Točná je v dlouhodobé rekonstrukci a tudíž uzavřeno a také točenský aeroklub se už druhdy své letiště vracet ani po roce 2012 natrvalo nebude, jen snad jako každý jiný návštěvník a tak létavci z Točné mají svůj nový domov právě ve Slaném ve společnosti tamního aeroklubu, letecké školy Rudolfa a Jiřího Fiamových a dalších zde sídlících leteckých nadšenců. A právě s končící první společnou sezonou se uspořádal první ročník 1. ročník Točensko-Slanské Chcíplé vrány.
>
 
31.10.2010

V květnu kropil Florián a Artemas tentokrát foukal…

text,foto: (jjk) V květnu kropil Florián a Artemas tentokrát foukal…
…a, ale přece jen bylo v sobotu 30. října 2010 výrazně přívětivěji než na květnovém požárnickém dětském dnu, kdy Svatý Floriánek ušetřil hasičům vodu a kropil a kropil… a tak sic cosi napsáno o historii havlíčkobrodského letiště tam je, ale vzhledem sychravému mlhavému počasí pro změnu nejsou nic moc, co do barevnosti, obrázky. 30. října 2010 také uplynulo už pětatřicet let od havárie letounu DC-9 společnosti Inex Adria Airways za mlhy v Praze – Suchdole na lince z Tivatu. Zemřelo tehdy sedmdesát jeden cestující a čtyři členové posádky, přičemž dalších čtyřicet pět lidí katastrofu přežilo a v suchdolské zahrádkářské kolonii bylo zničeno patnáct objektů, ve kterých naštěstí nikdo nebyl. Nu a on 30. října má mimo jiné také „svůj den“ podle křesťanského kalendáře jakýsi svatý Artemas, ale co vlastně dělal je záhadou, jen se ví, že byl jedním z učedníků a patrně byl nějak k ruce apoštolu Pavlovi, který se rozmýšlel, zda k Titovi pošle Artemase, nebo Tychika…chm, ale o co se ten pán zasloužil těžko říci…a jinak se tedy 30. října 2010 ni nijak významného nepřihodilo…Na havlíčkobrodském letišti, ale na rozdíl od autorovy květnové návštěvy mlha a sychravo nebylo, tak i ty obrázky vypadají poněkud optimističtěji a na tomto, dnes už mezinárodním letišti Havlíčkův Brod, také plánují do budoucna, protože nedávno i představili, řekněme ideovou studii výstavby zpevněné asfaltové dráhy, což v prostředí velmi náladového počasí Českomoravské vrchoviny zcela jistě (pokud se to podaří) ulehčí letecký provoz….
>
 
24.10.2010

Vladykové Theodorik a Držkraj neměli tušení…

text,foto: (jjk) Vladykové Theodorik a Držkraj neměli tušení…
..když zde v roce 1295 sídlili, co se tu bude dít o sedm set let později. Když se sem někdy ve dvanáctém století v rámci takzvané kolonizace stěhovali první osadníci asi netušili, že jejich vzdáleným potomkům za humny budou vrnět letecké motory všelijakých vehiklů a dokonce během testovacích zkoušek i ty proudové ve vojenských stíhačkách. O letounech neměli ještě ani páru konšelé Starého Města Pražského a ani Florián Gryspek z Gryspachu, kterým toto místo v šestnáctém století patřilo. A ani rod Kinských na počátku století dvacátého netušil, že kdy na jejich panství bude se rozprostírat letiště. Ostatně to ještě ve třicátých letech netušili ani letci z Masarykovy letecké ligy a Aeroklubu republiky Československé, kteří v roce 1935 budovali letiště severovýchodně od Kralup nad Vltavou na obecních pozemcích v Lobečku, které jim bylo nejprve uzmuto v roce 1939 německou armádou (Luftwaffe zde prováděla většinou výcvik kadetů) a později v roce 1958 kdy místní létavci přišli o letiště úplně, protože muselo ustoupit výstavbě chemické továrny Kaučuku. Piloti si našli přechodné místo svého působení v Mělníku a od druhé poloviny šedesátých let se definitivně nastěhovali na letiště Sazená, které bylo uvedeno do provozu 25. května 1967 a od té doby se zde prohání plachtaři a motoráři a letiště i plnilo úlohu vojenského záložního vojenského letiště a trénovaly zde i stroje letecké továrny Aero Vodochody.
>
 

Kalendář akcí Celkový přehled

21. července - 3. srpna 2019

Plachtařské Mistrovství regionů - PMRg 2019

Vysoké Mýto – Voštice
Plachtařské Mistrovství regionů v plachtění - PMRg 2019, Letiště Vysoké Mýto - Voštice, www.gliding.cz, www.soaringspot.com, www.lkvm.cz, www.aecr.cz
 
detail akce
soutěž - plachtění
 
25. - 27. července 2019

Mistrovství ČR 2019 v klasických disciplínách

Frýdlant nad Ostravicí - Paseky
Mistrovství České republiky v parašutismu v klasických disciplínách; Soutěž v parašutismu - přesnost přistání, Letiště Frýdlant nad Ostravicí - Paseky, www.akfrydlant.cz, www.plh.cz, www.aecr.cz
 
detail akce
soutěž - parašutismus
 
25. - 27. července 2019

Rakovnický Skyleader pohár

Rakovník
Regionální soutěž v letecké akrobacii motorových letounů v kategoriích Sportsman, Intermediate a Advanced, Letiště Rakovník, www.aeroklub-rakovnik.cz, www.letamevtom.cz, www.skyleader.aero
 
detail akce
soutěž - akrobacie
 
27. července 2019 10:00-18:00

Beskydský pohár - Moravský pohár

Frýdlant nad Ostravicí - Paseky
Soutěž v parašutismu - přesnost přistání, Letiště Frýdlant nad Ostravicí - Paseky, www.akfrydlant.cz, www.plh.cz, www.aecr.cz
 
detail akce
soutěž - parašutismus
 
27. července - 3. srpna 2019

Pohár Českého Ráje 2019

Jičín - Vokšice
„Malé“ plachtařské závody Aeroklubu Jičín, Letiště Jičín - Vokšice, www.letistejicin.info
 
detail akce
soutěž - plachtění
 
 

Doporučujeme

Spolupracujeme

Facebook

Reklama

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama