Zajímavosti RSS

24.01.2015

Korsičan v mléce (…a také v utajení)

text,foto: (jjk) Korsičan v mléce (…a také v utajení)
V těchto dnech se v Praze zjevil…., zjevení, není to pravé slovo, protože se ruzyňská pláň spíš utápí ve své tradiční mlze a tak toho zrovna moc k vidění není. Ale tak jako tak se v těchto dnech na pražském ruzyňském letišti „zjevil“ (a hned několikrát) letecký dopravce, kterého často u nás nevídáme. Z rodiště Napoleona Bonaparte, ostrova Korsiky přilétl Airbus A320 společnosti Air Corsica (a několikrát se otočil), navíc s narozeninovým zbarvením svislé ocasní plochy, protože tato společnost oslavila v roce 2014 své pětadvacáté narozeniny. Navíc, možná se někdo v posledních letech všiml, že v barvách Českých aerolinií v posledních letech zjevoval turbovrtulový letoun ATR 72 s francouzskou registrací F-GRPK. Ano a i tento letoun je členem flotily Air Corsica (ač tedy u nás vlastně, díky barvám ČA působil tak trochu jakoby inkognito). Ale vzhledem, že se tato společnost u nás příliš neobjevuje, možná není od věci, si o tomto dopravci něco v krátkosti říci.
>
 
18.01.2015

Dvojka z Oklahomy v pravé poledne

text,foto: (jjk) Dvojka z Oklahomy v pravé poledne
Návštěvníci pražského ruzyňského letiště čas od času zahlédnou (i když ne až tak často) přistání a odlet nějakého toho letounu americké charterové společnosti Omni Air International se sídlem v Tulse, ve státě Oklahoma. V poslední době letouny této společnosti pronajímá (kromě jiných) i americká administrativa na „stěhování“ nákladu, nebo personálu mezi afgánským Kábulem a americkým Washingtonem (či jinými destinacemi) a tak občas některý ten stroj přistane i v Praze (jako tomu bylo ke konci loňského roku). V neděli 18. ledna 2015 se však v Praze ocitly vedle sebe hnedle dva letouny Boeing B767-300 společnosti Omni Air International, ačkoli ani jeden nenesl barvy své mateřské společnosti (víceméně i proto, že jsou oba pronajaty od leasingové společnosti GECAS). Do Prahy však oba stroje nepřivedla nějaká mimořádná zahraniční návštěva, ale jakési technické vrtochy prvního z letounů, který v Praze rovnou na dvakrát přistál v sobotu 17. ledna 2015.
>
 
11.01.2015

Ostrované bez muflona

text,foto: (jjk) Ostrované bez muflona
Každým rokem zmizí z oblohy několik leteckých společností různého typu, stáří či tradice. V prvních patnácti letech jednadvacátého století opustily evropská letiště i někteří takzvaní národní dopravci jejichž historie byla velmi dlouhá, bohatá a leckdy i poměrně dramatická. V kontinentální Evropě jsme tak zažili zánik například belgické Sabeny, švýcarského Swissairu ve své původní podobě, několikanásobný bankrot (a následní kříšení) italské Alitalie a maďarský Malév zmizel nenávratně bez nějakého nástupce (tak jak se tomu stalo v předchozích jmenovaných případech). Se začátkem roku 2015 ukončila činnost společnost, která nebyla častým návštěvníkem českých letišť, ale svou dlouhověkostí si nezadala s jinými tradičními evropskými dopravci. V pátek 9.ledna 2015 opustil evropské nebe kyperský národní letecký dopravce Cyprus Airways.
>
 
10.01.2015

Vítání prvního z „ruské trojky“

text: (jjk), L+K 1/65, foto: Míla Daniel, reprofoto archiv L+K 1/65 Vítání prvního z „ruské trojky“
Vlastně to před padesáti lety nebylo ani moci nic divného, že flotilu Československých aerolinií (až na nějaké ty výjimky) tvořila sestava letounů sovětské provenience. Při nedávném otevření prvního čísla časopisu Letectví a kosmonautika z roku 1965 jsem si uvědomil, že se v Československu objevil na relativně krátkou dobu i stroj, který na první pohled věrně připomínal první proudový letoun tuzemské flotily národního dopravce Tupolev Tu-104A. Čtenáři časopisu na začátku roku 1965 obdrželi informaci, že se mezi letouny ČSA objevilo tak zvané malé „Túčko“ Tupolev Tu-124V, které bylo vlastně jistým předskokanem moderního Tu-134A, které svého předchůdce ve flotile vystřídalo na více než dvacet let. Ačkoli první dva stroje Tu-124V (z celkové trojice, odtud, také připodobnění k „ruské trojce“) se na pražském ruzyňském letišti objevily už v listopadu roku 1964, časopis referoval o této události až v lednu roku 1965. V témže roce také do flotily přispěchal i třetí letoun tohoto typu.
>
 
04.01.2015

Jen když se to trochu hejbá…

text, foto, kamera: (jjk); L+K 19/97 J.B. Jen když se to trochu hejbá…
Hejbá se to hejbá, u starýho mlejna, třese se to třese, jak ta šiška v lese, zpívali možná i voraři z Podskalí, ale dalo by se to klidně říci i o záběrech z historicky posledního leteckého veletrhu na pražské ruzyňském letišti. Ale tak jak v prvním zářijovém víkendu roku 1997 byly natočeny, tak skončily betacamové kazety ve skříni a tak vypadají i dnes. Jen tedy si na páscích notně zahlodal zub času. Někdo si asi zcela jistě vzpomene, že se na pražském ruzyňském letišti konaly po roce 1990 dva letecké veletrhy spojené s leteckými dny. Bylo tomu v roce 1995 a v roce 1997, ze kterého jsou i přiložené záběry. Vzhledem k tomu, že se od té doby provoz na letišti výrazně zvětšil, už je technicky neúnosné podobnou akci pořádat. Tyto pohyblivé obrázky, nesestříhané a surové tak jak byly natočeny, jsou tak trochu dokumentární vzpomínkou na poslední Aerosalon 97 na ruzyňském letišti (podobně jako už jedna vzpomínka v roce 2009 viz. Bývaly byly ruzyňské aerosalony).
>
 
03.01.2015

Opožděná připomínka čtyřicátin

text, foto: (jjk), L+K 1/75, 20/74, reprofoto, archiv Opožděná připomínka čtyřicátin
Někdy je užitečné se podívat do relativně nedávné minulosti a uvědomit si, že člověk tu a tam na něco zapomene. Dnes jsem si při otevření vázaného ročníku časopisu Letectví + kosmonautika z roku 1975 uvědomil, že jsem v loňském roce zapomněl připomenout čtyřicáté výročí provozu letounu Jakovlev Jak-40 u Československých aerolinií. Hned na titulní straně prvního čísla časopisu se totiž v roce 1975 objevila fotografie tohoto třímotorového letounu, který službu u vlajkového leteckého dopravce načal už na podzim roku 1974 (u Leteckého oddílu Federálního ministerstva vnitra už o dva roky dříve), ale článek o této novince ve flotile aerolinií se objevil až v lednu roku 1975. Vzhledem k tomu, že poslední dva kousky letounu Jak-40 jsou ještě i dnes ve stavu našeho vojenského letectva (a právě v těchto dnech oběma strojům končí jejich provozní životnost), není od si připomenout, jak se o těchto letounech psalo, když nastupovaly do služby u Československých aeroliniích.
>
 
27.12.2014

A ještě potřetí na Hůrku

text, foto: (jjk), foto:J.K., archiv A ještě potřetí na Hůrku
Dvakrát jsme navštívili pomezí Chráněné krajinné oblasti Poodří, kde mezi říčkou Luha a Vlčnovským potokem jsou políčka a lesy se studánkami. A je tam jaké kopec Hůrka na jehož svahu a úbočí se létalo a po okolí se létá i dnes, ačkoli se letiště nepodařilo dodnes obnovit. Nejprve jsme se vydali do hluboké minulosti a připomenuli si válečná a hladvě poválečná léta létání na letišti Hůrka viz. Za potokem v Lopuších a jen o metr níž. Podruhé jsme si stručně prošli devadesátá léta a současnost v Hůrce, kde se i přes několik snah nepodařilo chátrající letiště obnovit, ale i tak se zde tak trochu přece jenom létá viz. Za Hůrkou se po půlstoletí i dnes tak trochu létá. Do třetice si připomeneme jednu událost, která se odehrála nedaleko Hůrky přesně před padesáti léty.
>
 
21.12.2014

Za Hůrkou se po půlstoletí i dnes tak trochu létá

text: (jjk), foto: J.K. Za Hůrkou se po půlstoletí i dnes tak trochu létá
Kousek od Vlčnovského potůčku, za lesíky Stříbrnice a Paseka, na okraji Chráněné krajinné oblasti Poodří, tam kde se také vine říčka Luha se rozkládá políčko Za Hůrkou, které pozvolna stoupá k úbočí zalesněného kopečku Hůrka. I dnes je zřejmý průsek, kterým se z výšky tři sta osmdesáti metrů spouštěli před více než půl stoletím plachtaři na různých druzích létajících vehiklů z kopce směrem k Polouvsí a později se proháněli i po lukách Za Hůrkou. Kopeček Hůrka byl před sedmdesáti lety neodmyslitelně spjat s létáním a mohl by být i dnes, ale všechno bylo jinak. V tomto koutě na zemské hranici mezi Markrabstvím Moravským a Velkovévodstvím Slezským na dohled Jeseníku nad Odrou, nad vesničkou Hůrka už stejnojmenné letiště zaniklo. Dávno tomu. A povídali jsme si o historii letiště Hůrka minule viz. Za potokem v Lopuších a jen o metr níž. I tady, tak jako na jiných místech se po roce 1990 objevila snaha letiště i místní aeroklub obnovit. To co se ovšem na jiných místech podařilo, na Hůrce vyznělo, přes všechny snahy do ztracena. A tak letiště utěšeně chátrá dál a létá zde jen několik málo jednotlivců…
>
 
20.12.2014

Za potokem v Lopuších a jen o metr níž

text: (jjk), foto: Archiv R.K., M.Ch., OKH Za potokem v Lopuších a jen o metr níž
Na hraně nynější Chráněné krajinné oblasti Poodří se vine říčka Luha a potůček Vlčnovský. A tu mezi lesíky Stříbrnice a Paseka i nějaké ty studánky malebné, jako ta V Lopuších jen tiše si ševelí. Od loučky Mezi Lubštiny pak políčko Za Hůrkou pozvolna stoupá k úbočí zalesněného kopečku Hůrka zvaného. Ten, přeťatý úhledným průsekem, má svůj vrchol ve výšce tři sta osmdesáti metrů. Tedy jen jeden jediný metr méně, nežli má pražská (pro mne nedaleká) Bílá Hora. Kopeček Hůrka byl před sedmdesáti lety neodmyslitelně spjat s létáním a mohl by být i dnes, ale všechno bylo jinak. V tomto koutě na zemské hranici mezi Markrabstvím Moravským a Velkovévodstvím Slezským na dohled Jeseníku nad Odrou, nad vesničkou Hůrka (dnes součástí zmíněného Jeseníku) se scházel lid létavý, vrhajíce se v dřevěných plachtových vehiklech průsekem z kopce směrem k Polouvsí. Později se proháněl i po lukách Za Hůrkou. A mohlo by tomu tak býti i dnes (a nebo i je?). A v čase předvánočním je příležitost si připomenout někdejší letiště Hůrka takové jaké bylo, ale i pokusy o jeho obnovení po roce 1990, ke kterému bohužel nakonec nedošlo (a nebo přece?).
>
 
14.12.2014

Když přiletěli fotbalisti

text,foto: (jjk) Když přiletěli fotbalisti
Před nějakým časem se v Praze na letišti objevili dva nepravidelní (a trochu vzácní) návštěvníci z jednoho ostrova na severu Evropy, ležícího v Atlantickém oceánu. Dva letouny přivezly a zase odvezly kromě fotbalistů také fanoušky islandské fotbalové reprezentace. Seveřané z Islandu nejsou úplně obvyklými hosty na našich letištích a tak zcela jistě v polovině minulého měsíce listopadu udělal jejich přílet do Prahy leckomu radost. Zjevily se tu letouny islandských leteckých společností Icelandair a WOW air.
>
 
14.12.2014

Kde nic není, ani smrt nebere

text,foto: (jjk) Kde nic není, ani smrt nebere
Prostě jsou jisté lokality, kolem kterých cestuji relativně často, ale ani jednou jedinkrát mi štěstí nepřálo. To se opět přihodilo na dvou letištích, která jsou relativně blízko Prahy, ale vlastně na dosah i letišť jiných. Sice vlastně není o nich vlastně co napsat, když jsem tam nikdy na žádný provoz neměl štěstí (a ani nikoho nepotkal i v tomto roce), ale tak nějak mi to tady s koncem roku zbylo. To se týká letišť Horní Počaply a Dušníky.
>
 
13.12.2014

Polet odletěl do věčných lovišť

text: (jjk), foto: (jjk), Míla Daniel Polet odletěl do věčných lovišť
Každým rokem, takhle s podzimem, odlétají do teplých krajin naši stěhovaní ptáci. V posledních letech se, ale také tu i tam přihodilo, že nás opustil i nějaký ten víceméně pravidelný návštěvník tuzemských letišť (především toho pražského, ale i některých těch regionálních). Bývá to leckdy smutné loučení, někdy nečekané, někdy očekávanější a tušená. Mnoho let jsme byli zvyklí (s většími, či menšími přestávkami) na našich letištích potkávat sympatické bílé pruhy na modré ocasní ploše letounů společnosti z Uljanovska, respektive Voroněže, která vznikla ještě v poslední éře Sovětského svazu pro potřeby plynařů ze severních oblastí této země. V nedávných dnech však po vleklých potížích společnost Polet Airlines odletěla do věčných lovišť a její letouny nejspíš už u nás nepotkáme.
>
 
06.12.2014

…u Kařízku taky voda, takže taky nic

text,foto: (jjk) …u Kařízku taky voda, takže taky nic
Další destinací, kterou jsem v roce 2014 navštívil, ale měl smůlu na přívaly vody a nenalezl tady ani jednu jedinou dušičku bylo někdejší práškařské letiště, které po zkrácení asfaltové dráhy obsadili modeláři z klubu AMG Mýto. U letiště agrochemické činnosti před několika lety zmizeli i velké cisterny na postřik a tak už skoro nic někdejší letiště pro „Čmeláky“ nepřipomíná. Místní modeláři, ale pořádají během sezony množství rozličných akcí, které iluzi „velkého“ letiště sympaticky navozuje.
>
 
06.12.2014

Samá voda, druhá smůla

text,foto: (jjk) Samá voda, druhá smůla
K pravidelným každoročním destinacím patří během sezony letiště, které téměř zaniklo několikrát ve své dlouhé historii a naposledy mu likvidace hrozila výstavbou dálnice na Plzeň. Ale nakonec byla vybudována nová dráha a z původně plochy pro ultralehká letadla se stalo letiště vnitrostátní. Na letiště Rokycany směřují mé cesty jak za letouny velkými, tak i místními velmi aktivními modeláři. Jen rok 2014 byl nadmíru smůlovatý. Jedinou akcí, kterou jsem měl v plánu (modelářskou) bohužel vzala průtrž mračen, která mne cestou z Tchořovic předhonila a tak jsem se v Rokycanech na letišti ocitl zcela osamocen, protože všichni utekli před vodní bouří.
>
 
06.12.2014

Čertíka se nebojíme, protože my nezlobíme

text: (jjk), lidové říkánky, foto: VLa Čertíka se nebojíme, protože my nezlobíme
Kde se vzal, tu se vzal, Mikuláš pod okny stál. V ruce velkou berličku, na hlavě měl čepičku. Z bílých vousů teplý šál, takhle, děti, vypadal! V pátek 5. prosince 2014 chodil všude možně svatý Mikuláš (Večer bude chodit svatý Mikuláš, ale státek má šestého) s čertem a andělem a děti obdarovával něčím sladkým, nebo uhlím a bramborami. Na ruzyňském letišti sice přišel o nějaký ten den dřív, ale na tom nesejde, tam chodí pokaždé, tak jak se to termínově nejlépe hodí (Městem chodí Mikuláš …, Čertice, anděl, Mikuláš a bílá nadílka první prosincový den na letišti Ruzyně). Ale svátek je šestého prosince a tak něco z letošní „Mikulášské“ na pražském letišti, s nějakou tou povídánkou přichází právě teď.
>
 

Kalendář akcí Celkový přehled

25. června - 7. července 2017

Plachtařské Mistrovství České republiky – PMČR 2017 & PreWGC 35th

Příbram - Dlouhá Lhota

Plachtařské Mistrovství České republiky – PMČR 2016 (klub+kombi) & Předzávod MS 2018 (35th FAI WGC), Letiště Příbram – Dlouhá Lhota, www.akpm.cz, www.gliding.cz, www.soaringspot.com, www.aecr.cz, www.wgc2018.cz

 
detail akce
soutěž - plachtění
 
30. června - 8. července 2017

FL 2017 Adrenalin Grand Prix

Frýdlant nad Ostravicí - Paseky

10. ročník tradiční plachtařské regionální soutěže, Letiště Frýdlant nad Ostravicí - Paseky, www.akfrydlant.cz, www.gliding.cz, www.soaringspot.com, http://fl2017.akfrydlant.cz/

 
detail akce
soutěž - plachtění
 
30. června - 2. července 2017

Mistrovství ČR v letecké akrobacii na kluzácích ADV a UNL 2017

Moravská Třebová - Staré Město

Mistrovství České republiky v letecké akrobacii na kluzácích 2017 kategorií Advanced a Unlimited, Letiště Moravská Třebová - Staré Město, www.aeroklub.cz, www.aerobatic.cz, www.lsc.cz, www.leteckaakrobacie.cz

 
detail akce
soutěž - akrobacie
 
1. července 2017 08:00-18:00

Dětský letecký tábor „Na křídlech Spitfiru“

Plasy

Dům dětí a mládeže Kamarád Třemošná, pořádá 5. ročník dětského leteckého tábora s názvem „Na křídlech Spitfiru“, pocta čs. válečným letcům (1.-.7.7.2017), Letiště Plasy, www.ddmkamarad.cz (info@ddmkamarad.cz)

 
detail akce
společenská akce
 
1. července 2017 10:00-16:00

6. kolo Navigačního Poháru Petra Tučka

Moravská Třebová - Staré Město

Navigační soutěž určená pro ultralehké a sportovní letouny, motorová rogala, motorové kluzáky a vírníky. Soutěží se ve dvoumístných a jednomístných posádkách v rekreační nebo sportovní kategorii, Letiště Moravská Třebová - Staré Město, www.laacr.cz/SvazUL/, www.laa.cz, www.lkmk.com

 
detail akce
soutěž - ULL
 
 

Doporučujeme

Spolupracujeme

Facebook

Reklama

 

Menu

Z fotogalerie

jus jus

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama