Rozhovory a komentáře

26.02.2011 10:47

Já budu do mraků malovat duhu…

rozhovor s Miloslavem Martenekem, text: (jjk), foto, kresby: M.M. Já budu do mraků malovat duhu…

…zpívá Václav Neckář ve slavné pohádce Šíleně smutná princezna…a pokračuje slovy Já nejsem ani Leonardo ani Michelangelo….ale když mne paní můza políbila na čelo, rozhod jsem se skoncovati s nudou… …a jeden budoucí pilot zcela jistě nudou netrpěl už od ranného mládí, kdy ilustroval inspirován Jaroslavem Foglarem klubovou kroniku a doplňoval komiksy o pirátech a Pepku Námořníkovi a obrázky z výletů. Pokračoval i ve vojenské službě, kde vytvářel tak zvané názorné výcvikové pomůcky, ale později se i zabýval například návrhy interiérů, či monotypy a dekorativní keramikou. Čtenáři časopisu Letectví + kosmonautika zaznamenali jeho první karikatury a kreslené vtipy už v roce 1970 a za svou dnes už více než čtyřicetiletou kreslířskou kariéru ilustroval velké množství knížek, časopisů a publikací, a je členem České unie karikaturistů. Do mraků maloval duhu však i jako vojenský pilot převážně na legendárním letounu Mig-21, ze kterého se po technické závadě musel 21. března 1974 i úspěšně katapultovat. V letech 1979 až 1983 školil v libyjské poušti i tamní vojenské piloty a v roce 1985 byl ustanoven do funkce náčelníka Jihočeského Krajského Aeroklubu (tehdejšího Svazarmu), kterou zastával stále jako aktivní vojenský pilot do roku 1990, kdy byly krajské stupně aeroklubu zrušeny. Po skončení této vojenské kariery bylo ho možné vidět i nadále na hosínském letišti  jako soukromého pilota nebo dispečera na řídící věži a to stále usměvavého a dobronzova opáleného, s celoživotním charakteristickým knírem a duhu do mraků, ve svých, letos, osma sedmdesáti letech maluje na ultralehkém letadle. …že by už někdo tušil, o kom je řeč. No jistě, tím karikaturistou a výtvarníkem a někdejším vojenským stíhačem je plukovník Miloslav Martenek…

 
 
 
…v sedmdesátých letech jsem zaznamenal v časopisu Letectví + kosmonautika vaše karikatury, které se střídali s těmi od F.Kobíka a W.Fuglewicze a vím, že na ty vaše mnoho čtenářů tohoto leteckého periodika vzpomíná dodnes. Přiznám se, že jsem nevěděl, že jste se věnoval i jiným výtvarným činnostem, třeba navrhování interiérů. Jak to přišlo, že jste se při rozhodování, jakou kariéru si vybrat, nestal například bytovým architektem, ale vojenským pilotem?
 
 
Ono to bylo vlastně docela jednoduché, protože ve čtrnácti letech jsem se stal členem modelářského klubu Aeroklubu republiky československé a natolik mne to zaujalo, že tam můj zájem o létání výrazně převážil.
 
 
…i během svého působení u 1. stíhacího leteckého pluku na českobudějovickém letišti Planá jste hojně karikaturami a kreslenými vtipy přispíval kromě L+K i do jiných časopisů, měl jste ještě čas na jiné výtvarné aktivity, nebo jste se tehdy už jen specializovat na kreslení obrázků, které váš styl charakterizují dodnes?
 
 
Kreslený humor je jakési těžiště mé výtvarné práce, ale také jsem koketoval ještě i například s keramikou a také grafikou, protože jsem vytvářel třeba návrhy diplomů a různých plakátů.
 
 
Mimochodem na přelomu 60. a 70. let dvacátého století nosily Migy-21 z Plané na „čumáku“ emblém čerta s vidlemi, netopýra, či sovy…to bylo podle vašeho návrhu, nebo to byla lidová tvořivost? V té době, na rozdíl od dneška, nebylo běžné podobné symboly na letouny malovat?
 
 
Přesně tak. V té době, na konci šedesátých let, bylo povoleno aplikovat na trup letounů různé emblémy, které by symbolizovaly a odlišovaly jednotlivé letky či pluky. A návrh čerta v modrém poli pro naší letku letounů Mig-21F byla opravdu moje práce. Ten čert symbolizoval, že sloužit pod naším tehdejším velitelem, jehož pochopitelně nebudu jmenovat, bylo peklem. Existence těchto znaků však neměla bohužel dlouhého trvání a nedlouho po jejich zavedení byly opět zakázány. Na počátku devadesátých let se, ale trend zdobit letouny různými symboly opět obnovil a emblém s čertem se stal znakem 1.stíhacího leteckého pluku v Českých Budějovicích.
 
 
…jsem se takovým tímto malým oslím můstkem dostal k těm Migům-21, vy jste většinu kariéry strávil v kokpitu tohoto úžasného legendárního stroje, jak na tento letoun vzpomínáte, vesměs všichni vaši kolegové na tento stroj nedá dopustit….?
 
 
Kromě jiných různých letounů jsem létal hlavně na typové řadě z konstrukční kanceláře Mikojan-Gurjevič, tedy na strojích typu Mig. Všechny byly ve svém generačním vývoji skvělé a zcela adekvátním ekvivalentem západní letecké techniky. Pilotáž jsem si nejvíce užil na Migu-21F, který měl nejen výborné manévrovací schopnosti, ale pro svou malou hmotnost byl výborný na akrobacii.
 
 
…na Planou se na začátku 90. let, po zrušení žateckého pluku, přesunuly Migy-29, ale pokud mne paměť neklame, v té době už jste byl ve výslužbě, nemrzelo vás, že tyto letouny nepřišly do služby mnohem dříve, že jste si v něm nemohl zalétat, nebo byste „jednadvacítku“ neměnil?
 
 
Domnívám se, že logickou touhou každého pilota je létat na těch nejmodernějších typech letadel a samozřejmě v mém případě by to tedy byl zmíněný Mig-29, který v té době byl nepochybně absolutní špičkou.
 
 
Vy jste měl s „jednadvacítkou“ i jednu nemilou událost, když vám 21. března 1974 vysadil motor a vy jste se musel katapultovat. Na tu havárii se ptát nechci, ale věci neznalí lidé si nedovedou moc dobře představit, co se pilotovi v této situaci honí hlavou a jaký je to vlastně pocit, tímto způsobem opouštět letadlo?
 
 
Pilot se celý svůj aktivní letecký život učí a připravuje se úspěšně řešit všechny mimořádné havarijní situace, které na daném typu letadla mohou nastat. Opuštění letounu bývá, ale až tou poslední možností a to v případě, kdy se situace na palubě letadla stane neřešitelnou a hrozí ohrožení života. U proudových strojů se opuštění letounu řeší katapultáží. Všechny mimořádné havarijní situace za letu musí pilot řešit s absolutně chladnou hlavou, aby i za těchto extrémních okolností bylo zaručeno, že celé řešení této situace bude provedeno úspěšně a pokud možno nedojde ohrožení života jak pilota, tak i lidí na zemi. V mém případě došlo k vysazení motoru na letounu Mig-21F v poměrně malé výšce a tak i ke katapultáži docela nízko a v důsledku toho se mi i padák otevřel pouze ve třiceti metrech, ale odnesl jsem to jen rozbitým nosem …..tedy jak se říká – prostě klika…Teprve až po přistání nastává doba, kdy si člověk v hlavě zpětně analyzuje situaci a také svá rozhodnutí, ať byla dobrá či špatná. Ale bývaly i případy, kdy někteří jedinci byli určitou dobu v šoku, což je vcelku logické, protože katapultáž, není zcela běžné opouštění letounu. Ale profesionální pilot na tuto extrémní situaci musí být dobře vycvičen a připraven a v kritické situaci racionálně vyhodnotit situaci a reagovat adekvátně na vzniklý problém.
 
 
Kromě jiného, jste také v letech 1979 až 1983 působil v Libyi. Pro tuzemce, zvyklého na poměrně klidné klimatické podmínky a českou náturu, to muselo být docela náročné prostředí a to jak co se týče počasí, tak asi i poměrně odlišné mentality a tedy potažmo i vztahu a chování se technického personálu k letecké technice?
 
 
Tehdy jsem působil ve Střední letecké škole v Tripolisu, kde jsme cvičili libyjské letecké kadety na strojích československé výroby Aero L-39 Albatros. I když klimatické podmínky byly mnohdy, vzhledem k vysokým teplotám při létání náročné, dalo se s nimi vyrovnat. Větší problém ovšem byla poněkud odlišná arabská mentalita, která jak při plánování leteckého výcviku, tak i při jeho provádění často vytvářela řadu složitostí.
 
 
 
… vy jste vlastně po odchodu od letectva nastartoval svou druhou, kreslířskou kariéru a k létání se vracíte na Hosíně jak při pilotování ultralightů, nebo na řídící věži. Respektive určitě jste na kreslení měl a máte mnohem více času, máte za vaší dlouholetou činnost nějak zmapováno, kolik jste nakreslil obrázků, vtipů, či kolik vyšlo publikací, na kterých jste se podílel?
 
 
Dlouhých pětatřicet let jsem byl profesí letec a kreslení bylo pro mně jen koníčkem a nyní se zcela otočilo, zprofesionalizoval jsem se jako výtvarník a létání se stalo mým koníčkem. Ale kolik kreslených vtipů jsem od roku 1970, kdy jsem začal publikovat, vymyslel a nakreslil, opravdu spočítáno nemám… Ale i jako člen ČUKu (České unie karikaturistů) a FECO (Evropské asociace karikaturistů) se zúčastňuji pravidelně tuzemských i mezinárodních soutěží a festivalů, takže těch obrázků a vtipů bude asi docela dost. Jediné co se mi podařilo spočítat, a to jenom proto, že to mám doma v knihovně, je 136 knih a publikací, na kterých jsem se podílel a dělal do nich ilustrace.
 
 
…karikaturisté musí stále čerpat novou a novou inspiraci. V době vašeho působení v letectvu jste hojně určitě čerpal z leteckého prostředí, této tématice se však, až na výjimky už moc nevěnujete, jak tu inspiraci stále čerpáte, abyste se neopakoval?
 
 
Vždy se dělají kreslené vtipy převážně na téma, která jsou autorovi nějakým způsobem blízká. U mně jsou to vlastně čtyři oblasti. Je to téma letectví, v této oblasti jsem byl dlouhá léta profesionál, dále gastronomie a to především proto, že rád jím a sem tam i něco uvařím, zdravotnictví, protože každý jsme čas od času marod, … a dokonce i erotika J …ovšem v tomto případě vlastně výjimka potvrzuje pravidlo, jelikož v ní žádný expert nejsem a když třeba potřebuji něco vědět, tak se zeptám kamarádů. Obecně se, ale dá říci, že vymýšlení vtipů je práce lopotná a každý z kreslířů má na to svůj vlastní jiný recept.
 
 
Před mnoha lety zanikl časopis Dikobraz, a ač se v devadesátých letech vyrojilo několik humoristických časopisů, přiznám se, že si neuvědomuji, jak to v současné době s tímto druhem časopisů je a jestli mají karikaturisté kde publikovat, vždyť i leckteré přílohy deníků stránky s kreslenými vtipy, či karikaturami zrušily….
 
 
To je svatá pravda. Po zániku Dikobrazu byla v devadesátých letech snaha řady vydavatelů o proniknutí na trh se svými humoristickými časopisy. Ať to byly časopisy Škrt, Nový Dikobraz, Podvobraz, Hec a další, které se zejména z nedostatku financí udržely na trhu pouze krátkou dobu, nebo přestály vycházet téměř okamžitě po svém vzniku. Rovněž i z denního tisku se postupně, až na některé výjimky, kreslený humor téměř úplně vytratil. Je to škoda, protože on, jako humorná
 výtvarná žurnalistika, by své místo v něm měl určitě mít. Takže kromě několika málo kreslířů jako jsou například Vladimír Jiránek, Miroslav Barták, Vladimír Renčín, Miroslav Kemel ti další tvoří převážně do tak zvaně šuplíku.
 
 
….a na závěr bych se rád zeptal, kde vaše kresby mohou případní zájemci buď aktuálně, nebo v nejbližší době vidět, buď v nějakém periodiku, nebo na nějaké výstavě?
 
 
Momentálně jsou moje kresby pravidelně otiskovány v časopisu  Křížem krážem  a rovněž ve všeodborovém Sondy Revue.
Na květen se, ale připravuje v  Obchodním centru Novodvorská Plaza v Praze  výstava u příležitosti stoletého výročí letu Ing. Jana Kašpara z Pardubic do Prahy, kde by měl být v rámci výstavního  leteckého komplexu zastoupen i můj letecký humor.
 
 
….mnohokrát děkuji za váš čas a za rozhovor a přeji hodně nápadů, ať vaše obrázky dělají mnohým radost i nadále a také hezké počasí v letošní sezoně a hezké létání na Hosíně a krásné malování duhy do mraků …
 
 
rozhovor: (jjk), foto, kresby: Miloslav Martenek
 
 

plk.Miloslav Martenek plk.Miloslav Martenek
plk.Miloslav Martenek
v Migu-21F
 

Symbol čertíka 1.letky Symbol čertíka 1.letky
Symbol čertíka 1.letky
1.stíhacího leteckého pluku podle návrhu M.Marteneka, používaný v letech 1968-1970 a po roce 1990
Symbol čertíka 2. a 3.letky Symbol čertíka 2. a 3.letky
Symbol čertíka 2. a 3.letky
1.stíhacího leteckého pluku podle návrhu M.Marteneka, používaný v letech 1969-1970 (oranžový 2.letka, modrožlutý 3.letka)
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Karikatury z roku 1980 Karikatury z roku 1980
Karikatury z roku 1980
Pro zajímavost Příloha L+K 1981, která do tisku šla 29.12.1980, karikatury pocházejí tedy z roku 1980
Karikatury z roku 1980 Karikatury z roku 1980
Karikatury z roku 1980
Pro zajímavost Příloha L+K 1981, která do tisku šla 29.12.1980, karikatury pocházejí tedy z roku 1980
Karikatury z roku 1980 Karikatury z roku 1980
Karikatury z roku 1980
Pro zajímavost Příloha L+K 1981, která do tisku šla 29.12.1980, karikatury pocházejí tedy z roku 1980
Karikatury z roku 1980 Karikatury z roku 1980
Karikatury z roku 1980
Pro zajímavost Příloha L+K 1981, která do tisku šla 29.12.1980, karikatury pocházejí tedy z roku 1980
 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama