Divadélko ZELENÁ HUSA

16.02.2013 17:24

Letcem pro rok 2013 je břehule říční

(jjk), www.birdlife.cz, www.cso.cz Letcem pro rok 2013 je břehule říční

Je zcela nepopiratelné, že těmi, kteří si bezezbytku zaslouží označení letec, nejsou piloti všelijakých vehiklů, ale ti, kteří to umí stejně dobře a nebo ještě lépe a to ptáci. Lidské bytosti (v výjimečných případech šimpanzi) k poletování nad zemí potřebují nějakou podivnou věc, slepenou, sešroubovanou ze dřeva, plátna, papundeklu, nebo plechu, hliníku, umakartu a stejně se občas lidské počínání nedá létáním moc nazvat. To ptáci nic takového k létání nepotřebují a stačí jim obvykle jen peří. Ačkoli někdy to soužití ptáků a z jejich pohledu „plechových oblud“ není jednoduché, tak nebýt opeřených pilotů, asi by ani člověka nenapadlo, jak a proč se pohybovat vzduchem. A tak potomci drobných teropodních dinosaurů díky České společnosti ornitologické mají každoročně ze svých řad vybráni nějakého toho zástupce, kterému je příslušný rok tak říkajíc zasvěcen. Rok 2013 je určen břehuli říční.

(jjk)

Česká společnost ornitologická vyhlásila (a na svých webových stránkách www.birdlife.cz a www.cso.cz tiskovou zprávou oznámila) ptákem roku 2013 břehuli říční, menší příbuznou známé vlaštovky. Břehule je v Česku zcela závislá na lidské činnosti – bez nadsázky se dá říci, že bez těžby písku není břehulí! Jejich populace se zvolna zmenšuje a záleží jedině na člověku, zda se tento trend podaří zastavit. Dobrou zprávou je, že k odpovědnosti za budoucnost břehulí se hlásí mnoho těžebních firem, v jejichž prostorách břehule hnízdí.
Jak již jejich jméno napovídá, břehule říční dříve obývaly především nátrže říčních břehů, ve kterých si hrabaly své až metr dlouhé nory. „S rozvojem vodohospodářství však divočící řeky z krajiny zmizely a břehule si musely hledat nová hnízdiště. Tento koloniálně hnízdící pták nově obsadil pískovny, štěrkovny a hliniště. Dnes dokonce existují pískovny, kde hnízdí i několik tisíc párů břehulí. Přesto se jejich početnost vytrvale snižuje, v současnosti odhadujeme velikost hnízdní populace na českém území na 15 až 30 tisíc párů,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Úbytek břehulí a jejich lokalit souvisí především se zánikem většiny malých pískoven a s rychlým postupem rekultivačních prací v těžebnách velkých. Břehule dnes obsazují především velké štěrkopískovny, kde vytvářejí početné kolonie až mnoha stovek párů. Koncentrace do velkých kolonií je ale činí mnohem zranitelnějšími – dochází k sesuvům hnízdních stěn po deštích, na některých místech může intenzivní nešetrná těžba vést až k likvidaci velkých částí kolonií s vejci i mláďaty.
Naštěstí je mnoho těžebních firem ochotno se na ochraně hnízdních stěn dohodnout – zodpovědné plánování těžby i s ohledem na břehule je výborným příkladem pozitivního vlivu těžby na živou přírodu. „Těžebny písků a štěrkopísků se stávají fenoménem, který do značné míry určuje ráz krajiny, nebo vytváří krajinu novou. Při vhodném managementu umožňují nejen zahnízdění břehulí, ale toto nové prostředí využívají i další stovky druhů organismů,“ říká dr. Petr Heneberg z Univerzity Karlovy v Praze, který se problematice využití těžeben jako náhradních stanovišť pro živočichy dlouhodobě věnuje.
Břehule znamenají i příjemné oživení pro zaměstnance těžebních společností, jak potvrzuje Ing. Jan Špaček, ředitel pro ekologii společnosti Lafarge Cement, a.s., generálního partnera kampaně Pták roku 2013: „V loňském roce nám břehule hromadně osídlily hromadu energosádrovce, materiálu, který se přidává k surovině pro výrobu cementu a je uskladněn na volném prostranství v cementárně. Desítky jedinců tam od jara do podzimu tvořily milou společnost našim zaměstnancům. Při realizaci projektu na podporu hnízdění sokola stěhovavého jsme s českými ornitology narazili na možnost rozšířit spolupráci a podpořit ochranu břehulí. Přišlo nám to příhodné, zvláště když pro propagaci a popularizaci tohoto druhu máme své vlastní živé exempláře. Tedy doufáme, že se k nám z teplých krajin vrátí a nejenom zaměstnance, ale i širokou veřejnost budeme moci pozvat, aby se na kolonii břehulí přišli podívat,“ vysvětluje Jan Špaček.
Břehule je tažný pták, který zimu tráví v subtropické a tropické Africe. Jako většinu stěhovavých ptáků ji negativně ovlivňuje také stav afrických zimovišť a tahových cest – na řadě míst se vysouší, dřívější močály se přeměňují v kulturní krajinu. Drastické snížení početnosti břehulí způsobují i opakovaná sucha v oblasti Sahelu. Na našich hnízdištích s objevují ze všech vlaštovkovitých nejpozději – od poloviny dubna do května. S břehulí říční se setkáme nejčastěji v nížinách a pahorkatinách, kde většinou loví nad vodní hladinou větších řek, rybníků nebo těžebních jezer. Břehule se v hnízdní době většinou nezdržují daleko od své kolonie. Pokud je vídáme ve větším množství a opakovaně, někde v blízkém okolí je nejspíše pískovna s hnízdními norami.
Česká společnost ornitologická vyzývá veřejnost k mapování hnízdišť břehulí. Zejména hnízdiště mimo aktivní těžebny písku mohou snadno unikat pozornosti. Údaje je možno zadávat do faunistické databáze avif.birds.cz, zaslat na e-mail petr.heneberg@lf3.cuni.cz. Cenné jsou i údaje o případném ohrožení břehulí – v akutní situaci je vhodné informovat sekretariát ČSO nebo přímo Českou inspekci životního prostředí. Do míst s aktivní těžbou písku bývá vstup zakázán, je potřeba v zájmu vlastní bezpečnosti respektovat tato nařízení!
Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 1992. Současně s vyhlášením vychází i specielní vydání časopisu Ptačí svět – Pták roku, obsahující základní informace o životě ptáka roku, o ohrožení, kterým je vystaven, i o možnostech jeho ochrany. Součástí kampaně je i projekt občanské vědy, díky němuž se může veřejnost zapojit do výzkumu vybraného druhu.
Česká společnost ornitologická
Česká společnost ornitologická (založena 1926) je občanské sdružení profesionálních i amatérských ornitologů a milovníků přírody, zastupující v Česku mezinárodní sdružení BirdLife International. ČSO vede vlastní projekty výzkumu a ochrany ptáků, vydává odborný časopis Sylvia a barevný magazín Ptačí svět. Pro veřejnost pořádá přednášky a exkurze včetně Vítání ptačího zpěvu (začátkem května) a Evropského festivalu ptactva (první víkend v říjnu). Do svých řad vítá další zájemce.
 
A ještě připomenutí alespoň posledních tří ročníků…
 
 
Rok 2012 bude mít pro všechny létavce symbol tetřeva hlušce. Tetřev na rozdíl od jiných svých kolegů sice spíš připomíná letem spíš těžkopádný bombardér, ale tak jako každý rok Česká společnost ornitologická vyhlašuje pro to dané příslušné období, tedy teď pro rok 2012, akci Pták roku a tentokrát je to tedy zmíněný tetřev. Posláním akce je upozornit na zajímavé ptačí druhy žijící kolem nás a vybídnout veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně, zvýšit zájem o ptactvo a přírodu vůbec. Více: Pilotem roku 2012 tetřev hlušec
 
 
 
(red), ČSO www.birdlife.cz
„Báječní muži na létajících strojích“ mají své různé soutěže, ve kterých se poměřují kdo doletí dál, přesněji, krásněji a podobně, ale občas se trochu zapomíná na jejich kolegy, kteří na rozdíl od člověka se po obloze (až na několik výjimek) prohánějí vlastní silou. Pro ty druhé letce tak vyhlašuje Česká společnost ornitologická (ČSO) každoročně kampaň „Pták roku“ a tak i pro rok 2011 svého patrona, či spíš symbol naší přírody pro tento rok. Po loňské kukačce, tak v roce 2011 se titulem „Pták roku“ bude pyšnit strnad obecný. Více: Strnad je letcem roku 2011
 
 
 
(red), www.birdlife.cz  
Česká společnost ornitologická pro letošek zvolila pilotem roku 2010 v „Kampani Pták roku“ Kukačku obecnou Cuculus canorus. Kukaček v naší přírodě bez zjevné příčiny ubývá a tak by měla ornitologům sloužit v Mezinárodním roce biodiverzity jako příklad pestrosti přírody mimo jiné i v kampani zaměřené především na děti, které budou moct přispívat svými pozorováními do internetového projektu monitorování příletu ptactva „Jaro ožívá“. Více: Pilotem roku 2010 je Cuculus canorus
[Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která t.č. bohužel vzhledem ke své vážné nemoci pomalu a váhavě světa běh a nejen ten letecký teprve opět začíná znovu objevovat, (jjk)]

 

 

Menu

Z fotogalerie

ap ap
jus jus

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama