Aktuality

05.07.2017 01:00

Konstantin (Cyril) a Metoděj

(jjk) Konstantin (Cyril) a Metoděj

Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj jsou známí jako Slovanští věrozvěstové, kteří v tehdejší Velkomoravské říši pod roce 863, kdy zde na své misii pobývali, zavedli písmo hlaholici a jako bohoslužebný jazyk staroslověnštinu. Papež Jan Pavel II. oba bratry v roce 1980 prohlásil spolupatrony Evropy a vesměs se u nás a obecně v římské církvi slaví svátek Cyrila a Metoděje 5. července (ale svátek svatého Cyrila se slaví v pravoslavné církvi dne 14. února a svátek svatého Metoděje dne 6. dubna, tedy ve dny jejich úmrtí a společná slavnost se slaví v pravoslavné církvi dne 11. května).

 
Svatý Konstantin (řecky Κωνσταντίνος, Konstantinos) se narodil kolem let 826-827 v Soluni a zemřel 14. února 869 v Římě. Byl profesor filosofie v Konstantinopoli a v roce 855 vstoupil do kláštera a ačkoli byl on i jeho bratr považováni za biskupy, byl pouhým mnichem. Krátce před svou smrtí přijal v Římě řeholní jméno Cyril (řecky Κύριλλος, Kyrillos; latinsky Cyrillus).
 
Svatý Metoděj (řecky Μεθόδιος, Methodios; latinsky Methodius) se narodil v roce 815 v Soluni a zemřel 6. dubna 885 na Moravě. Metoděj byl byzantským státním úředníkem, později mnichem, diakonem a nakonec i prvním moravsko-panonským arcibiskupem.
 
Zajímavostí je, že do poloviny 19. století se u nás nazývali Cyril a Metoděj staročeskými jmény Crha a Strachota a to proto, že Crha vzniklo ze jména Cyril a Strachota ze špatného překladu. Řecké jméno Methodios bylo mylně pokládáno za latinské metus („strach“).
Bratři pocházeli z rodiny bohatého státního úředníka Byzantského císařství a Metoděj nejprve také jako otec pracoval ve státní správě a byl místodržitelem v Bithýnii, kde také ze služby odešel a vstoupil do kláštera.
Konstantin vystudoval teologii, filozofii a literaturu, byl profesorem filozofie a knězem a v roce 855 vstoupil do kláštera.
Kolem roku 860 bratři z pověření byzantského císaře absolvovali misii na Krymu a kromě osvětové náboženské činnosti se jim podařilo nalézt ostatky svatého papeže Klimenta I., které podle některých pramenů údajně přinesli i na Velkou Moravu, ale dnes jsou uloženy v bazilice svatého Klimenta v Římě.
V roce 862 požádal kníže Rostislav císaře Michaelovi III. o vyslání duchovních vedoucích bohoslužby ve Velké Moravě ve slovanském jazyce, protože do té doby zde působili pouze misionáři z Východofranského království v latinském jazyce, což se Rostislavovi nelíbilo. I vzhledem ke znalosti jazyka tak byli vybráni Konstantin a Metoděj, Konstantin vymyslel písmo hlaholici pro slovanský jazyk a s Metodějem přeložili liturgii do staroslověnštiny. Ve Velkomoravské říši bratři působili od roku 863. O rok později Velkou Moravu napadl Ludvík II. Němec a kníže Rostislav musel nechat v zemi působit i latinské kněží, což ovšem vedlo ke sporům mezi oběma koncepcemi: latinskou a staroslověnskou.
V roce 867 se bratři vypravili do Cařihradu, ale mezitím došlo k převratu a císař Michal III. byl zavražděn a patriarcha Fótios sesazen.
V tom samém roce je pozval papež Mikuláš I. na slyšení, protože věděl, že káží v nepovoleném jazyce, ale Konstantin s sebou ostatky svatého Klimenta jako dar. Mezitím však Mikuláš I. zemřel a jeho nástupcem Hadrián II., jim vyšel naproti před brány Říma, poklonil se Klimentovým ostatkům. Výsledkem slyšení bylo, že staroslověnština byla povolena jako bohoslužebný jazyk.
V Římě se bratři zdrželi do roku 869, protože Konstantin onemocněl a nakonec zde i zemřel 14. února. Tentýž rok byl Metoděj vysvěcen na prvního arcibiskupa moravského. Ale v roce 870 byl Metoděj z Moravy povolán na církevní sjezd do Řezna, který zařídil Ludvík II. Němec, aby Metoděje ztrestal a také podle jeho zadání byl Metoděj byl sesazen a odsouzen na doživotí a uvězněn v otevřené jámě. Tam pobyl více než dva roky, než byl Ludvík II. Němec na příkaz papeže Jana VIII. donucen Metoděje propustit. Metoděj byl po té znovu instalován do čela arcidiecéze v roce 873, ale krátce na to je opět obviněn německým knězem Wichingem z kacířství a opět se musí úspěšně obhajovat v Římě. Papež tentokrát rozhodl podle hesla, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Staroslověnská liturgie byla opět potvrzena a schválena, ale s podmínkou, že epištola a evangelium musí být čteny nejdříve v latině a až poté ve staroslověnštině. Jenže novopečený biskup Wiching na cestě zpět Metoděje předběhl a knížeti Svatoplukovi předhodil padělanou listinu, že je Metoděj papežem seazen. Sice se na to přišlo a Metoděj potrestal Wichinga sesazením z funkce, aby zkrotil jeho podrazy a podvody, ale ten okamžitě spěchal do Říma si stěžovat. Metoděj byl v té době na cestě do Cařihradu a tak nemohl zabránit tomu, že papež Hadrián III. ovlivněný a dost možná i zkorumpovaný Wichingem slovanskou liturgii zakázal a nařídil vyhnání kněží, kteří se nepodřídí.
Metoděj mezitím v Cařihradu nechal opisy slovanských bohoslužebných knih, které se i nadále používaly při dalších misích. Po návratu na Moravu ještě stihl dokončit překlad bible a určit svého nástupce Gorazda, ale 6. dubna 885 zemřel ve věku 70 let.
Wiching rozjařený ze smrti Metoděje začal řádit na Velké Moravě jako smyslů zbavený, Gorezda nechal zatknout a uvěznit, další stovky kněží a mnichů buď také pozavírat, nebo vyhnat ze země a postaral se o další brutální persekuce. Vyhnaní, nebo uprchnuvší kněží se usídlili však po okolí a to především na území Čech a nebo Polska, takže i když Wiching řádil na Velké Moravě jak chtěl, k sousedům jeho moc nedosáhla a tak odkaz Cyrila a Metoděje zůstal zachován…
(jjk)

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama