Akce a soutěže

01.10.2017 18:50

Svatý Jeroným zahodil klíč od léta

text, foto: (jjk) Svatý Jeroným zahodil klíč od léta
Od svatého Václava, ku svatému Jeronýmu se na konci září s létem loučili vzduchoplavci na Rané. A tak také svatý Václav i svatý Jeroným nadělili v tyto dny ještě poslední závan léta, protože jak říká pranostika „Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima…“. Podzimní Ranské svahování sice už tak sice úplně o svahu nebylo, ale naopak se vyřádili ti, kteří se chtěli proletět v „Šedém vlkovi“, kluzáku, který letošní jubilant, Jiří Leník, v květnu dokončil (jakoby ke svým narozeninám) a v červenci zalétal. A tak se vlastně v posledních letních dnech od svatého Václava 28.září 2017, do svatého Jeronýma 30.září 2017 na Rané hemžilo hejno všelijakých místních i přespolních kluzáků a aviatiků ….  
Ranské podzimní svahování letos využilo svátku svatého Václava 28.září 2017, který přivolal ještě poslední dny dosluhujícího léta a na Rané (i když to s tím svahem úplně nevyšlo) se tak zvesela do svatého Jeronýma soboty 30.září 2017 plachtilo. Jak bylo řečeno, v permanenci byl hlavně kluzák EL-2M-LS „Šedý vlk“ Ludvíka Elsnice, respektive Jiřího Leníka, který má tu výhodu, že je dvoumístný, a tak se v této lakované dřevěné skříni z první republiky (i když vlastně z roku 2017) mohl provézt i ten, který na tento kluzák nemá tak říkajíc „papíry“.
Ostatně kluzák EL-2M-LS „Šedý vlk“ si jakoby symbolicky Jiří Leník nadělil ke svým letošním sedmdesátinám, protože po několika letech usilovné práce se mu ho podařilo dokončit v květnu tohoto roku (skoro přesně na své kulaté narozeniny) a posléze i zalétat.  
O Ludvíku Elsnicovi je napsáno víc zde viz. Postrach Červené Karkulky opět létá, ale tak si jen stručně můžeme připomenout, že kluzák „Šedý vlk“ navrhl Ludvík Elsnic v roce 1933. Na rozdíl od jiných typů kluzáků, však Elsnic navrhl jednoduchý kluzák, ale dvoumístný. A navíc už od začátku Elsnic počítal i s tím, že bude použit pomocný motorek. Proto také se objevilo v názvu to písmenko „M“. Prototyp Šedého vlka zalétal v roce 1934 sám Ludvík Elsnic. Celkově zalétání Šedého vlka dopadlo na výbornou a tak byly výkresy uvolněny volně k prodeji, a tak kromě firmy Kochman v Kralupech nad Vltavou a Sodomkovou karosárnou ve Vysokém Mýtě se vyráběl Šedý vlk ve všech koutech Československa v odbočkách Masarykovy letecké ligy. Díky tomu, že se na Šedém vlkovi počítalo s pomocným motorkem, probíhaly vzlety nejen gumovým lanem, autovlakem, nebo navijákem, či aerovlakem, tak i právě pomocným motorkem. Do roku 1939 se podařilo vyrobit téměř šest desítek kluzáků EL-2M a dokonce jeden kus byl prodán i do Litvy, kde byl ovšem ztracen při havárii. Na Šedém vlkovi byly zkoušeny pomocné motory Blackburn, Walter Atom, nebo pozoruhodný dvoutaktní invertní dvouválec Josefa Pejška z Kralup nad Vltavou J.P.K.20.
Po obnovení Československa už válku přežilo jen nemnoho Šedých vlků a poslední dolétal v roce 1949. Jeden jediný zapomenutý a na půdě schovaný kus, se podařilo po mnoha a mnoha letech vyštrachat a ten je (samozřejmě v neletuschopném stavu) od roku 1973  majetkem Vojenského historického ústavu, v leteckém muzeu ve Kbelích.
A i když se zdálo, že tím historie Šedého vlka skončila, tak neskončila. Naposledy létal Elsnicův dvousedadlový větroň Šedý vlk na Rané téměř před osmdesáti lety, ale po té co Jiří Leník postavil a poslal na oblohu mnohé klenoty plachtařské československé historie, pustil se po kluzáku Elsnic EL-2M Šedý vlk. A v neděli 28.května 2017 se jako bonus po závodě Šohajů, účastníci této soutěže podíleli na cvičném skládání už skoro hotového Šedého vlka, a v sobotu 8. července 2017 usedl známý stavitel historických větroňů Jiří Leník, tentokrát jako zkušební pilot do kokpitu nově postaveného EL-2M-LS OK-WVO 26 a vznesl se nad Ranou.
Takže si symbolicky v květnu tohoto roku nadělil Šedého vlka Jiří Leník symbolicky ke svým sedmdesátým narozeninám.
Tak ono to má ještě jednu symboliku. Jiří Leník se už mnoho let specializuje na výrobu replik, či rekonstrukce těchto úžasných historických, či historizujících aparátů, a tak má za sebou takové klenoty jako například Hol’s der Teufel, SG-38 Schulgleiter (který se mu před deseti lety málem, při fatální havárii, stal osudným), nebo Zlin Z-24 Krajánek OK-8560 (výrobní číslo 255/1948; výrobní číslo rekonstrukce L-01/2006), který Jiří Leník před jedenácti lety opět vrátil na nebe. Zlin Z-24 Krajánek, který svou koncepcí volně navazoval na německý větroň Grunau Baby G.B.IIb. vznikl v roce 1945, prototyp byl zalétán v roce 1946 a od roku 1947, kdy se Jiří Leník narodil, se rozlétal po všech možných svazích, loukách a letištích po celém Československu. A byl to právě Jiří Leník, který inicioval rekonstrukci tohoto kluzáku (v majetku ho má Národní technické muzeum, proto také má na svislé ocasní ploše logo NTM), a v roce 2000 započal s jeho rekonstrukcí. A po více než čtyřech tisících hodinách práce byla rekonstrukce Krajánka v květnu 2006 dokončena (opět si Jiří Leník dokončení kluzáku jakoby symbolicky nadělil k narozeninám, i když tehdy ne kulatým).
A tak ač se tentokrát si ranští vzduchoplavci nemuseli hrát na „burlaky na Volze“ a táhnout kluzáky až na kopec, přesto podzimní svahování (bez svahu) od svatého Václava do svatého Jeronýma bylo milým polétáním na definitivním konci léta, a i zároveň milým podíváním, protože se po ranském letišti, a i nad ním, na obloze, proháněly historické kluzáky všech možných typů, druhů, barev, včetně těch, které prošly rukama Jiřího Leníka, skvělého stavitele a restaurátora historických a historizujících kluzáků, a jejich replik, a který v květnu tohoto roku oslavil (pro mnohé těžko uvěřitelné) sedmdesátiny ….
 
 
…a připomenutí letošních návštěv Rané (bude doplněno o další) viz. Vlajky stále vlají a vlčí nedělní bonus a Postrach Červené Karkulky opět létá a v předchozích letech viz. Šedá deka vůkol a konipas nakonec měřil bazén a předchozí návštěvy Rané viz. 2016 Lyžaři a skokani pálili na BlahoslavaZa bedlivého dohledu Boženy, Heinricha a EugenaLyžaři a skokani pálili na Blahoslava, a návštěvy předchozí na Rané v roce 2015 ...dovětek k té zmíněné nové ranské ElipseSurikaty jsou už pod peřinou…Dobře uvařená sedmnáctka k narozeninám (s fotografiemi Miloše Jenčíka) a dále viz: Ferdinand dorazil malé Lipany,  Hlaváček kouká na stranu, žába leze po svahu a Dobré ráno přejí otakárci syslům za trnkovým keřem, a nebo ještě na ty dřívější… viz. Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek…,Přískokem vpřed a ani kostel neshořel viz.Takové malé setkání v červenciJaponec nakonec ... léta,  Slunečnice slunily, jiřičky jiřily…Kanáři s Kmotrem na ŠohajíchMezi námi POTKany…., nebo Porouchaná kredenc, Gottlobův stařeček a loučení Tomáše JílkaErwínkovo odpoledne, kalná rána a burlaci na kopciDejme si Koniklec, Kavyl, Ovsíř, Hlaváček…Copak vymřely krávy?A „Skřivánci na niti“ tu řvali jako krávy…Od Jaromíra k Václavu…Deštivý Ranský pohárDalší Ranský pohár dokroužil nad HrádkemPod dohledem Milé hory…Jeżówská miminka Erwina Primavesi se rojila…Přivolávání jara na RanéPomlázka mezi zeleným trojvrším…Loučení s létem na Rané…a pak, že tu neprší…., Hvězdné jitření hlaváčku polního …a na kopci viz. Svatý Václav v ráji uspal surikatyKdyž do ráje přijde podzim…Surikaty na padáku
text, foto: (jjk)
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama