Akce a soutěže

03.09.2017 14:02

Hemžení v Podhoří pod Jedlovou horou

text: (jjk), foto: M.J. Hemžení v Podhoří pod Jedlovou horou
Ještě před nějakým časem se zdálo, že je s létáním v Ústí nad Labem konec a s letištěm tuplem, ale před dvěma roky se letiště znovu otevřelo a 2.září 2017 se už opět po nějaké té pauze konal na letišti v Podhoří, pod Jedlovou horou letecký den, respektive „Ústecké nebe plné letadel“. A tak se na ústeckém letišti po „generálce“ zjevil pro potěchu oka i letoun Avia BH.1 Marcela Sezemského, a nebo Be-50 Beta Minor a Jak-18T…
Naposledy jsme se byli podívat v Ústí nad Labem na leteckých dnech v letech 2010 Antonín Zápotocký pod Jedlovou horou leží…. a 2011 V Podhoří se to roztočí…. A pak po u příležitosti znovuotevření letiště v sobotu 23.května 2015 viz. A není to „Obsah“ u Újezdu, kdy ještě letiště bylo „jen“ dočasně Plochou SLZ.
Tohle nové ústecké letiště bylo vybudováno koncem devadesátých let dvacátého století na skrývce z těžební činnosti. Postupně tu vyrostla řada hangárů, zázemí včetně ubytovacích prostor, čerpací stanice a bazénu. Konaly se zde slety, zmíněné letecké dny a probíhal zde čilý provoz. Po dvou letech, kdy bylo letiště pro provoz uzavřeno, se tedy opět v roce 2015 uvedlo do provozu a dnes už tedy normálně funguje.
Ale o letišti se v okolí Ústí nad Labem uvažovalo mnohem a mnohem dřív. Například o letišti v Ústí nad Labem uvažoval už Rudolf Holeka v roce 1918, kdy navrhoval síť poštovních letišť v Pardubicích, Olomouci, Uherském Hradišti, Trnavě, Bratislavě, Táboře, Českých Budějovicích, v Plzni, v Chebu, Brně, a právě Ústí nad Labem. A znovu se o společném letišti pro Teplice a Ústí nad Labem hovořilo na počátku třicátých let, kdy se uvažovalo o výstavbě nových dopravních letišť a to včetně letišť pomocných. Kromě toho ústeckého (které se nakonec tehdy nepostavilo) vznikla v té době letiště v Českých Budějovicích, Zbraslavicích (místo původně plánovaných Uhlířských Janovic), Jihlavě, Přibyslavi, Břeclavi, ve Znojmě a Berouně.
Ale ještě před nápadem Rudolfa Holeky se v Ústí nad Labem už létalo. Před časem jsme si připomněli (viz. v článku Fatální chyba starosty Rehna…) jednu neblahou událost z 28. září 1912, která by si možná zasloužila nominaci na Darwinovu cena (Darwin Award). Tehdy se svou vlastní neoblomností a tvrdohlavostí o život připravil starosta obce Stříbrníky (Ziebernik) Franz Rehn (i se svou manželkou). Rakouský aviatik Karl Illner v Ústí nad Labem předváděl své umění na letounu Etrich Taube, ale starosta Rehn nedbal na rady pořadatelů a stál se svou chotí na ploše určené pro starty a přistání letounu. Smůla byla navíc v tom, že Illnerův letoun po startu měl jisté technické problémy a pilot se rozhodl otočit a okamžitě přistát. Bohužel na zela nevhodném místě právě stál starosta Rehn a jeho žena. Illner, nemaje se kudy vyhnout, manželský pár křídlem srazil a usmrtil.
O létání na Ústecku jsem se zmiňoval také před třemi roky. Tehdy se jednalo o stručný průřez leteckých událostí s vyzdvihnutím významné německé pilotky Margy von Etzdorf. Ta se svým letounem Junkers A.50 přistála v dubnu roku 1933 u obce Lipová a to pouhý měsíc před svým tragickým skonem. Marga von Etzdorf (Margarete Wolff gen. von Etzdorf) se proslavila především tím, že jako první žena v roce 1931 vykonala se zmíněným letounem sólový let z Německa do Japonska (a více viz. Ještě jednou do Ústí nad Labem a i za Margou von Etzdorf).
K Ústí nad Labem se váže také jméno patrně jednoho z prvních válečných leteckých fotografů, vojenského pilota a ústeckého rodáka Ernsta Strohschneidera. který dosáhl během války jako nadporučík císařského rakouského letectva patnácti sestřelů. Strohschneider ovšem uspěl i jako válečný fotograf – pozorovatel a většinu svých snímků (na tu dobu v pozoruhodné kvalitě) pořídil především na „Italské frontě“. Bohužel se konce války nedožil a zahynul v březnu 1918 na severu Itálie. O tomto ústeckém rodákovi jsem se zmiňoval rovnou dvakrát a to viz. Vzpomínka na letecké eso Ernsta Strohschneidera a Strohschneider ve šlépějích Nadara.
Trochu jiného druhu je povídání o ústeckém průkopníku létání Konradu Puschnerovi, který upadl v zapomnění po svých nezdařených leteckých pokusech na Mariánské skále v roce 1908. Na Puschnerovo téma vyšla v roce 2001 útlá knížka povídek studentů ústeckých středních škol z literární soutěže „Po stopách Konrada Puschnera“, která (i s okolnostmi kolem létání Konrada Puschnera a vzniku sborníku) se objevila v magazínu zde Divadélko Zelená Husa má čest předvést: Puschnerův sborník.
Nu a kromě toho není bez zajímavosti, že na počátku sedmdesátých let vojenští plánovači vyhradili záložní plochu mezi Kvítkovem a Suchým, která měla volací znak „Obsah“, travnatý povrch a rozměry VPD 29/11 900 x 150 metrů (letiště Kvítkov s volacím znakem „Obsah“). A posléze nedaleko Českého újezdu, na jihozápadě Ústí nad Labem byla postavena asfaltová dráha se dvěma zálivy pro potřeby agrochemické činnosti (práškařská plocha u Českého újezdu). Ani jedno z těchto letišť už neexistuje a tak jediným je dnes letiště u Podhoří….   
 
 
text: (jjk), foto: Miloš Jenčík www.airfoto.jencik.net
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama