Akce a soutěže

17.01.2015 20:24

Čtyři roky na větráku

text,foto: (jjk) Čtyři roky na větráku

Leckdo si už na budovu, připomínající menší elektrárnu, na severozápadě hlavního města (nedaleko letňanského letiště) bezesporu zvykl. Také už uplynuly čtyři desítky měsíců od okamžiku, kdy si u nás poprvé, mohli parašutisté „zaskákat“ bez použití letounu, vrtulníku, či balonu. A tak už čtyři roky si milovníci tohoto sportu užívají bez ohledu na roční dobu a na počasí uvnitř průhledné roury, kterou proudí vzduch rychlostí závodního automobilu, přičemž „drátěnková podlaha“ tak trochu připomíná kryt větráku. Pohyb parašutistů uvnitř tubusu jakoby pro nezasvěcené pozorovatele popíral fyzikální zákony, ale i laik tak může z několika centimetrů vidět, co předvádí sportovci při disciplíně Free Style (dvoučlenných, čtyřčlenných družstev, nebo jednotlivců), která se za normálních okolností odehrává kdesi vysoko v oblacích a divák vidí jen malé černé tečky. Případně na velkoplošné obrazovce zprostředkovaně spoluplachtícím (tedy spíš spolupadajícím) kameramanem. Ale protože je letňanská větrná aréna mezi parašutisty dostatečně známá a využívaná i k různým soutěžím, nebylo od věci jí opět po čtyřech letech navštívit a Erichu si jí připomenout, když není úplně ta pravá letecká sezona.

Do letňanského větrného tunelu jsme se byli podívat začátkem května 2011 těsně před jeho oficiálním uvedením do provozu, kdy se po budově „elektrárny“ ještě pohybovali řemeslníci a technici všech možných oborů, restaurační zařízení a další prostory ještě byly skryty pod igelitem, nebo zabaleno v krabicích a jediným, co zde už tehdy fungovalo, bylo právě to unikátní parašutistické zařízení. A v průhledné větrné rouře se proháněli dva zahraniční instruktoři (Španěl Alberto Fuertesa a Angličan Brendan O'Rafferty) zaškolující tuzemskou „posádku“. Jak tedy bylo řečeno, od tohoto okamžiku uplynuly už bezmála čtyři roky a za tu dobu se letňanská parašutistická aréna stala i součástí sportovního kalendáře. A tak kromě rekreačních, jsou zde k vidění parašutisté při tunelových tréninkových kempech, nebo soutěžích, jako je například Evropská tunelová liga čtyřčlenných družstev ve Free Stylu. Jeden ze závodů se konal právě ve čtvrtek 15. ledna 2015 (ale ještě se do začátku letecké sezony konat budou viz. www.letistecr.cz/kalendar-akci/default.aspx).       
Ale můžeme si připomenout jak Hurricane Factory Prague, nebo též Skydive arena (www.skydivearena.com) se v Letňanech vlastně ocitla. Experimenty s větrným tunelem sahají do roku 1943 a na americkou leteckou základnu Wright-Patterson Air Force Base nedaleko Daytonu v Ohiu. Tam se také o jednadvacet let později o první let člověka ve svislém aerodynamickém tunelu postaral Jack Tiffany. Kromě vojenských účelů se postupem let a i díky možnostem moderních technologií podařilo přiblížit i rekreačním parašutistům a využívat i komerčně. Firmou, která vyvinula první vertikální aerodynamický tunel pro rekreační účely byla kanadská společnost Aerodium (www.aerodium-technologies.com) z Quebecu v roce 1979 a nazvala ho "Levitationarium". Už v roce 1982 se autorovi této koncepce ve firmě Aerodium Jeanu St.Germainovi podařilo ve Spojených státech amerických realizovat první dva ryze komerční větrné tunely v Las Pegas a v Pigeon Forge. Laické publikum mohlo, ale například vidět parašutistu plachtícího v silném proudu vzduchu na závěrečném ceremoniálu Zimní olympijských her v Turíně v roce 2006 a ti v rámci expozice Expo 2010 v Šanghaji.
Při výrobě větrných tunelů se používají dvě koncepce. A to buď v uzavřeném tubusu proudí vítr jako ve vysavači, tedy, že je vzduch nasáván nad parašutistou a je vsakován směrem ke stropu. Běžnější však je, a také i přirozenější, že vzduch je hnán do tubusu tím správným směrem lépe simulujícím pád parašutisty z letadla směrem k zemi. Také existují jakoby atrakce „kapesní“ mobilní větrné tunely, tedy v základně je umístěná vrtule (turbína krytá mříží) a ta žene vzduch směrem vzhůru a v tom proudu vzduchu se motá všelijak nějaký člověk. Tyto „kapesní tunýlky“, ale jsou opravdu spíš pouťovými atrakcemi, než profesionálním zařízením. Těmi profesionálními jsou mnohem mohutnější a sofistikovanější stavby pro profesionální a vojenské výcvikové účely, nebo pro „vnitřní“ parašutismus skydiving. A k tomu profesionálnímu zařízení právě patří i Skydive arena/Hurricane Factory Prague v pražských Letňanech, kterou vybudovala Strojírna Litvínov Tomáše Maršíka, který byl vlastně iniciátorem celé této akce. Tomáš Maršík, který byl investorem arény na návštěvě Anglie uviděl tuto atrakci a napadlo ho vybudovat něco podobného i v Praze. Rojekt architektonicky připravil Juraj Sonlajtner a litvínovská firma tento objekt postavila. Uvnitř budovy vedle sebe stojí tři mohutné tunely, které jsou ve své základně a také na vrcholu propojeny. V bočních tunelech jsou turbíny, v tomto případě v každé ze dvou bočních „rour“ turbíny dvě (tedy celkem má zařízení čtyři hnací jednotky). Turbíny tlačí před sebou vzduch do prostředního tubusu, který je cca v polovině výšky budovy a je prosklený. Do proskleného tubusu (v průměru 4,2 metrů a výšce 14 metrů) tak vstoupí parašutista a turbínami hnaný vzduch ve směru zespoda nahoru rychlostí kolem 270 km/hod. (rychlost samozřejmě lze regulovat od řídícího pultu) a simuluje tak pobyt v prostoru po vystoupení parašutisty z letadla. A zároveň se nemusí bát, že by někam spadnul, či ho sežrala turbína, protože lopatky „vrtule“ jsou úplně v jiném tubusu a pod nohama je navíc hustá síť z ocelových lan, přičemž jen jedno jediné unese minimálně tři sta kilogramů.
Ale komu by tato stručná informace nestačila, může se podívat na stránky arény www.facebook.com/HFprague, www.skydivearena.com, www.hurricanefactory.com/cz/prague, nebo stránky zmíněné Evropské tunelové ligy, nebo Českého poháru FS4, kde jsou k nalezení i termíny soutěží a výsledky jednotlivých závodů.
(a jen připomínka z doby těsně před otevřením arény v květnu roku 2011 viz. Paragáni v mixéru….)
text, foto: (jjk)
[Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která t.č. bohužel vzhledem ke své vážné nemoci pomalu a váhavě světa běh a nejen ten letecký opět teprve znovu objevuje, (jjk)]

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama